O letošní Letní filmové škole více ZDE
"Natočený materiál o délce zhruba pět a půl hodiny ležel pětapadesát let v Národním filmovém archivu. V krabici pod krycím názvem, stálo na ní jen Zpravodaj a pořadové číslo, jméno Horákové se nikde nevyskytlo. Vždy pouze dva historici věděli, kde je záznam uchován a co vlastně obsahuje," vypráví dokumentarista Martin Vadas.
Právě on přišel s nápadem představit unikátní doklad ze lživých procesů 50. let současné generaci v plném rozsahu. Zatím byly použity jen jeho části v dokumentu Jana Mudry z roku 1990 Případ Dr. Horáková, přepsané tehdy na video.
Kdežto nyní pracuje ředitel archivu Vladimír Opěla na tom, aby v Hradišti mohl mít premiéru celý původní materiál. Poběží v neděli a v pondělí, ve třech blocích sestavených tak, aby chronologicky zaznamenávaly devět dní soudního přelíčení, které začalo 31. května 1950. Už 8. června byly vyneseny rozsudky, Horáková byla popravena 27. června 1950.
Ještě před smrtí se zjevně zasloužila i o to, že se chystaný propagandistický film nevyvedl a místo do kin putoval do archivu. "Nedopadl tak, jak si režim představoval: ne všichni souzení působili zdeptaně, ne všichni kajícně přiznávali, že ublížili pracujícímu lidu. Zkrátka pro zamýšlené účely komunistické propagandy se film nedal použít, proto ho tehdy už ve střižně zastavili a schovali," vysvětluje Vadas.
Znovu objevený záznam je podle Vadase, který si jej promítal pracovně s historiky, vyčerpávající svou délkou i obsahem. Proto bude rozdělen do tří bloků a v úvodu každého dílu vyslechnou diváci krátkou informaci, kdo a proč na plátně "účinkuje", aby neztratili přehled.
"Nicméně pro mladé, kteří znají politické procesy jen jako abstraktní pojem, to bude úplně jiný, autentický zážitek," věří dokumentarista, který je připraven také na divácké dotazy. "Přijede doktorka Zora Dvořáková nebo Přeučilova a Nestávalova dcera," zmiňuje historičku a dcery spoluvězňů Horákové.
Vadas chce zažádat o grant, aby se občas "oněmělý" film mohl pořádně zrekonstruovat. "Rozhlas má z té doby na šest set minut záznamu – a víte, co je zajímavé? Že rozhlas na rozdíl od filmu tu propagandistickou účinnost měl. Většina z více než šesti tisíc rezolucí žádajících pro souzené přísné tresty totiž začínala slovy – Slyšeli jsme v rozhlase."
