Z Čechů ve filmu hrají Karel Roden nebo Oldřich Kaiser.

Z Čechů ve filmu hrají Karel Roden nebo Oldřich Kaiser. | foto: Bontonfilm

V Habermannově mlýnu vraždí i Češi Němce. Unesou to diváci?

  • 250
Němec, který pomáhal Čechům, byl přesto po válce zabit a jeho rodina odsunuta. Podle skutečného případu vznikla v roce 2001 kniha Habermannův mlýn, tři roky poté dokument a nyní i hraný film.

Trvalo léta, než se Habermannův mlýn dostal na plátno. Autor knihy Josef Urban jej chystal s Filipem Renčem, ale nesehnali peníze a práva se octla v Německu. Tam vznikly další verze scénáře až k poslední jedenácté. Z Německa přišla většina z celého rozpočtu 87 milionů korun i představitelé mlynáře a jeho ženy Mark Waschke a Hannah Herzsprungová.

Námitkám se postavím

Ovšem režisér Juraj Herz točil drama ze Sudet v Česku i s řadou domácích herců v čele s Karlem Rodenem. A právě Roden po úterní první projekci před premiérou, která se koná 7. října, reagoval na otázku, zda pohled na Čechy vraždící po válce Němce domácí diváky nezaskočí.

Jan Hrušínský ve filmu Habermannův mlýn"Jedině snad může vadit, že film podává jen určitý výřez reality. Ale vina je vždy záležitostí jedince a věřit, že my jsme byli všichni svatí, je nesmysl," míní Roden, jenž hraje Habermannova přítele.

Další z herců Jan Hrušínský soudí: "Otázka, jestli zlo oplácet zlem, či se řídit heslem Kdo do tebe kamenem, ty do něho chlebem, zůstane ještě dlouho bez odpovědi." A podle Andreje Hryce film prostě odhaluje lidské zlo: "Je skvělý a nikomu nestraní, proto mu předvídám velký úspěch v celé Evropě."

Herz je na případné námitky připravený. "Já se jim postavím bez obav. Zažil jsem koncentrační tábor, ztratil šedesát příbuzných, nemám tedy ani nejmenší důvod být vůči Němcům shovívavý. Ale nyní se už i v tisku odhalují hroby Němců zabitých po válce Čechy a proti skutečnosti je náš film ještě milosrdný. Sám jsem ateista, ale trval jsem na tom, aby žena v transportu měla na sobě křížek i židovskou hvězdu - jako symbol, že se za zločin může pokládat křesťanství i židovství," líčí režisér. "A že to Češi nepřijmou? Museli to spolknout ve Francii, ve Švédsku, v Maďarsku, Polsku i Chorvatsku, všude se našli lidé ochotní vraždit."

Z filmu Habermannův mlýn

Řadu rolí obsadili Němci včetně Habermanna a jeho ženy, již hraje Hannah Herzsprungová.

V každém případě zahraničí už se filmu otevírá. Herz i představitel Habermanna dostali bavorskou filmovou cenu, po Novém roce vstoupí snímek do sto dvaceti kin v Německu i Rakousku a už od listopadu se začne promítat ve Státech. "Projekce v New Yorku pro zástupce festivalů a distributorů mě mile překvapila, Američané film pochopili přesně tak, jak jsem ho zamýšlel," těší režiséra.

Tři týdny do premiéry

Herzova radost je teď o to větší, oč náročnější byl vznik snímku. "Opravdu šlo o mimořádně složitý projekt. Rodil se ztěžka několik let, zato na natáčení jsme pak měli jen čtyřicet dní, a do toho ještě uhodily přívalové deště. Na druhou stranu jsem uvítal, že jsme slunka zažili tak málo, pod slunečnou oblohou jsem točit nechtěl. Navíc jsme vyráběli dvě verze, s českými a s německými titulky," vypravuje.

Z filmu Habermannův mlýnS Rodenem pracoval Herz poprvé a byla to prý radost; jiný sen si splnil obsazením Bena Beckera do role krutého německého důstojníka. "Deset let jsem toužil po spolupráci s ním, i když mě všichni zrazovali, že prý je komplikovaný. Možná večer v hospodě, ale před kamerou nikdy," chválí Herz.

Z českých tváří se představí ještě Oldřich Kaiser či Radek Holub, profesionální herci zalidnili dokonce i kompars. "Což němečtí partneři ocenili, u nich by to prý nešlo." tvrdí Herz, který v Německu působil za své emigrace. Díky koprodukci si také mohl dovolit nákladné dobové rekvizity historického příběhu z let 1937-1945: letadla, vlaky, auta, zbraně, dvě armády...

"Film jsme nejprve nabízeli České televizi, ale odmítla - z dramaturgických důvodů. Zato Nova jej koupila hned druhý den po projekci," přidává Herz zákulisní historku. Do televizní premiéry však zbývá nejméně rok - a tři týdny do chvíle, kdy Habermannův mlýn obsadí čtyřiadvacet českých kin.