Poměrně odvážná syntéza postupů silně alternativního i tradičněji pojatého rocku s etnickými podněty a decentně též s funkem či názvuky moderní taneční hudby se na desce rozvila do podivuhodného, náramně inspirativního květenství. Čím dál vyzrálejší a pestřejší je ostatně i Bartošův pěvecký projev.
Rytmicky bohatý zvuk FruFru Serious vytvářejí zejména početné bicí a perkusní nástroje, které se v osobitých aranžích proplétají jak s ostatními instrumenty, tak mezi sebou navzájem. Tento rytmický tok v řadě skladeb znamenitě doplňuje a do další, doposud netušené dimenze posouvá jazzová trubka hostujícího Františka Kučery. Ten dříve vystupoval například ve skupině Čikori Ivy Bittové.
Hudba souboru FruFru Serious se rozbíhá místy až do fascinující šíře, kdy spolu ani zdánlivě protichůdné stylové či jiné elementy nevedou pomyslnou hádku či přímo boj, nýbrž většinou naopak vzrušující dialog. Lhostejno přitom, zda se vše odehrává v úderně dynamické, nebo naopak v intimně ztišené podobě.
Nesnadnou uchopitelnost - což však není totéž co nesrozumitelnost! - produkce FruFru Serious a její vědomou rezignaci na konvenční vyjádření jen dokreslují texty nezřídka absurdního až bizarního charakteru.
Když třeba v písni Tak co? vede malá Barborka Bartošová „rozhovor“ s otcem na téma stárnutí a umírání, v posluchači se půso- bivě mísí „černohumorný“ dojem spocity až filozofické hloubky, ba závažnosti. Podobná síla dříme i v některých verších. Slova „srdce zlobou zmítané je v tom pekle vítané“, která zní v písni Srdce zlobou zmítané, budiž ukázkovým příkladem za všechny. Ale nesmírně silná je vlastně celá tahle deska.
Rytmicky bohatý zvuk FruFru Serious vytvářejí zejména početné bicí a perkusní nástroje, které se v osobitých aranžích proplétají jak s ostatními instrumenty, tak mezi sebou navzájem. Tento rytmický tok v řadě skladeb znamenitě doplňuje a do další, doposud netušené dimenze posouvá jazzová trubka hostujícího Františka Kučery. Ten dříve vystupoval například ve skupině Čikori Ivy Bittové.
Hudba souboru FruFru Serious se rozbíhá místy až do fascinující šíře, kdy spolu ani zdánlivě protichůdné stylové či jiné elementy nevedou pomyslnou hádku či přímo boj, nýbrž většinou naopak vzrušující dialog. Lhostejno přitom, zda se vše odehrává v úderně dynamické, nebo naopak v intimně ztišené podobě.
Nesnadnou uchopitelnost - což však není totéž co nesrozumitelnost! - produkce FruFru Serious a její vědomou rezignaci na konvenční vyjádření jen dokreslují texty nezřídka absurdního až bizarního charakteru.
Když třeba v písni Tak co? vede malá Barborka Bartošová „rozhovor“ s otcem na téma stárnutí a umírání, v posluchači se půso- bivě mísí „černohumorný“ dojem spocity až filozofické hloubky, ba závažnosti. Podobná síla dříme i v některých verších. Slova „srdce zlobou zmítané je v tom pekle vítané“, která zní v písni Srdce zlobou zmítané, budiž ukázkovým příkladem za všechny. Ale nesmírně silná je vlastně celá tahle deska.
 FruFru Serious |
