Hraje ji neméně krásná, zjevně nadaná Bryce Dallas Howardová, dcera známého režiséra Rona Howarda.
V centru pozornosti je otroctví: hrdinka ve svém idealismu za pomoci skeptického otce-gangstera (hraje ho Willem Dafoe) dá svobodu černým obyvatelům Manderlay, kde jeho vládkyně udržovala otrokářský systém sedmdesát let po jeho zrušení.
Po řadě peripetií shrnutých do osmi kapitol nakonec dospěje Grace k poznání, že život v otroctví lidem zajišťoval alespoň skývu chleba a zbavoval je odpovědnosti a že si s nabytou svobodou vlastně neumějí poradit.
Leckomu tento závěr připomněl stoupající skóre komunistických stran v postsocialistických zemích. V pojetí von Triera však není stopa po laciných pravdách. Naopak je jeho film stejně skvěle vystavěný a natočený jako Dogville, na který navazuje i výtvarnou koncepcí.
Také snímek Jima Jarmusche Broken Flowers nezačíná zrovna šťastně: někdejšího svůdníka Dona – nepřekonatelný Bill Murray – právě opouští poslední partnerka. Zdá se však, že notorickému starému mládenci je všechno jedno a z letargické otupělosti ho nevytrhne ani zjištění, že by mohl být otcem devatenáctiletého syna.
Teprve naléhání souseda a kamaráda Winstona v podání Jeffreye Wrighta přiměje Dona vydat se hledat matku potenciálního potomka. Putování kraji a návštěvy žen, jež kdysi prošly hrdinovou náručí, jsou záminkou k rozvíjení situací okořeněných typicky jarmuschovským humorem a k portrétování různých typů žen, jež ztělesnily tak významné herečky jako Sharon Stoneová, Tilda Swintonová, Jessica Langeová či Julie Delpyová.
První z nich se ke zklamání novinářů nedostavila na tiskovou konferenci, avšak do Cannes přijela již dříve, aby představila projekt pokračování slavného Základního instinktu. Odmítla však zásadně otázky, zda je ochotna opakovat pověstnou skandální scénu.
Stoneová má za sebou solidní hereckou kariéru a její zájem se přesunul k hájení ženských práv a boji proti AIDS. Právě tato aktivita ji do Cannes přivedla podruhé: převzala roli hostitelky na charitativním večírku ve prospěch obětí AIDS, již léta zastávala Liz Taylorová.
Do Cannes nepřijel Bruce Willis, přestože jeho partneři z filmu Sin City – Město hříchu přijeli podpořit režiséra Roberta Rodriqueze a autora předlohy i spolurežiséra Franka Millera v plném počtu. Snímek udivuje především triky a grafikou, ale lépe by se vyjímal na půlnočním představení mimo soutěž.
V kuloárech se už začíná tipovat, kdo si tentokrát odveze Zlatou palmu.
Podle hodnocení kritiků by to měl být nejspíše Michael Haneke, jehož film Caché má zatím nejvíce bodů. V minulosti se však již několikrát ukázalo, že porota mívá na filmy jiný názor, a její letošní předseda Emir Kusturica se vyjádřil, že předpokládá dosažení jistého konsenzu, ale demokracii ať od něj nikdo nečeká.
Zatím je tedy rozhodnuto o jediné trofeji – žertovné ceně nazývané Palm Dog, kterou každoročně udílejí milovníci zvířat filmu s nejlepším psím hrdinou. Letos tuhle vedlejší "psí palmu" vyhrál mongolský snímek Jeskyně žlutého psa, jehož chlupatou hvězdou je příslušník shepherdské rasy.
