Ve čtvrtek večer má premiéru v prostorách nepoužívané písecké vodárny. V její bezprostřední blízkosti se totiž jedna taková hrdinka zrodila. Jen sto metrů od vodárny stojí chátrající vila, kde své dětství prožila Dagmar Šimková, zajímavá žena, která v mládí strávila čtrnáct let v komunistickém vězení za podvracení režimu a která v roce 1968 emigrovala do Austrálie.
„Navazujeme na linii, jež se zabývá konkrétními osudy lidí, kteří byli ve 20. století v konfliktu se společností či systémem,“ vysvětluje režisér projektu Pavel Štourač.
Continuo podobně těžké téma nakouslo už vydařeným představením Poledne, kde se věnovalo osudům Rusů, kteří v srpnu 1968 protestovali na Rudém náměstí. „Poledne ale bylo hodně konkrétní, tady jsme osud Šimkové vzali jako inspiraci. Hlavně řešíme otázku jedince, zde konkrétně ženy, ve střetu se systémem,“ pokračuje Štourač.
Základní inspirace pro vznik novinky, kde opět půjde především o pohyb a výtvarné vyjádření, však bylo místo samotné, opuštěné zařízení na úpravu a čištění vody. „Vše je tam připravené, aby tekla voda, ovšem ta tam už není, jen bahno, kal a prach. To dává místu velice zvláštní dramatické napětí,“ popisuje režisér specifické místo.
„Původně jsme mysleli, že do vodárny vodu vrátíme, pak nás ale její absence začala fascinovat. Hledali jsme až archetypální mytologické příběhy, kde se podobná situace opakuje. Tedy suchá krajina – ať už reálná, nebo ta duševní,“ odhaluje další inspirační zdroje, mezi které patří i práce význačného antropologa Josepha Campbella. Právě on je autorem pojmu břicho velryby.
Divák si může vybrat
Představení se řadí do žánru site-specific, tedy produkce, která oslovuje publikum v nedivadelních místech. „Pracujeme asi v osmi prostorech, diváci projdou většinu zařízení. V první části představení si budou moci vybrat, kudy jít a co vidět. Ale ať půjdou kudykoli, v druhé části se všichni potkají,“ naznačuje o nezvyklém večeru.
„Prostor vodárny je nádherný, tenhle typ akcí by mu velice slušel. O tom my ale nerozhodujeme,“ dodává Štourač ještě k nezvyklému místu. Jeho Continuo pořádá letní premiéry v nečekaných místech už třiadvacet let. V minulosti takhle diváky zvali do okolí zámku Kratochvíle či do polí poblíž malovického Švestkového dvora, kde soubor sídlí.
Na letošní novince s Continuem spolupracují umělci z dvanácti zemí. „Už léta na začátku roku oslovujeme kulturní centra, školy, nezávislá divadla a zveme performery, herce, tanečníky, výtvarníky a muzikanty k účasti. Z přihlášených vybíráme dvanáct až patnáct aktérů,“ popisuje Štourač osvědčený proces.
„Společný pracovní zážitek, kdy během čtyř týdnů inscenace vzniká, je velmi intenzivní, takže se stává, že se někteří účastníci stanou členy Continua. Ze současných členů touto letní zkušeností prošli všichni,“ dodává.
Představení V břiše velryby bude v Písku k vidění každý večer až do 15. srpna.
