Právě jazyk se také stal jedním z největších oříšků adaptace. Pod dramatizací jsou podepsáni hned tři autoři: mladý dramatik Marek Horoščák, dramaturg Josef Kovalčuk a sám Pitínský. „Chtěli jsme, aby Vančurovy krásné věty zněly na jevišti, ale zároveň jsme se museli vyrovnat s faktem, že Vančura prakticky nepoužívá dialogy,“ vysvětluje Kovalčuk. První Horoščákova verze nepoužila z knihy ani slovo, druhá prý jimi byla zahlcena. Výsledkem je kompromis: autorem dialogů je Horoščák a monology se nesou v řeči Vančurově. Do textu směli mluvit i herci, což představitelka Markéty Petra Špalková (alternuje s Lindou Rybovou) považuje za naprosto výjimečné.
Národní divadlo Praha |
Vladislav Vančura: Markéta Lazarová |
Scénář |
Marek Horoščák, Jan Antonín Pitínský, Josef Kovalčuk |
Režie |
Jan Antonín Pitínský |
Scéna |
Jan Štěpánek |
Kostýmy |
Jana Preková |
Hudba |
Vladimír Franz |
Dramaturgie |
Josef Kovalčuk |
Pohybová spolupráce |
Elizabeth Lequesne a Viliam Dočolomanský |
Premiéra |
14. března 2002 |
Obě hostující herečky na jeviště Národního divadla vstupují poprvé. Hostujících je tu ostatně řada: Kozlíka hraje bývalý člen Divadla Komedie Miloslav Mejzlík, do Kateřiny se vtělí Zuzana Stivínová, do Alexandry slovenská herečka Zuzana Kronerová. Pitínský se chtěl obklopit týmem lidí, se kterými již většinou spolupracoval a kteří se nebojí experimentů i hledání jevištního tvaru: prý si pohrával i s myšlenkou Markétu aktualizovat, neboť zkoušky začaly těsně po vypuknutí konfliktu v Afghánistánu. „Chtěli jsme ukázat i druhou, krutou stránku oslav mužnosti a lačnosti krve,“ zdůvodňuje to Kovalčuk. Markéta Lazarová zůstala nakonec zasazena do bezčasí, ale jisté propojení se současností zůstalo. „Ani Vančura neukotvil pevně Markétu Lazarovou jako historický román - nejde o dějinné události, ale o lidské osudy a vášně.“
Pitínského Markéta se odehrává na holém jevišti, jedinou dekorací jsou uloupené látky, se kterými obchodují Kozlíkové. „Hrát na tak velkém a prázdném jevišti je krásné, ale velice obtížné, každé špatně nasazené slovo nebo falešné gesto je strašně vidět," říká Špalková. Zkouškám předcházela i náročná fyzická příprava, neboť inscenace kromě slova a hudby Vladimíra Franze stojí zejména na pohybu.
Národní divadlo v Praze uvádí inscenaci Markéta Lazarová. Na snímku Petra Špalková jako Markéta a Petr Motloch v roli Mikoláše. |