V alchymážích Ladislava Nováka jde hlavně o hru

Jméno Ladislava Nováka se nejčastěji spojuje s experimentem a improvizací jak v oblasti výtvarné, tak v literatuře nebo hudbě. Novák objevoval krásu prostřednictvím tvarů, barev i konfigurací slov. Výstava Proměny Ladislava Nováka zahájená v Paláci Kinských v Praze představuje průřez autorovým dílem ve všech podobách a vývojových etapách od dvojrozměrných koláží, alchymáží a froasáží přes reliéfní růže až k raným objektům, které doposud nebyly příliš vystavovány. Výstava potrvá do 28. července.

Ladislav Novák pochází z Turnova a celý život působil jako středoškolský učitel v Třebíči. Prvotní uměleckou aktivitou pro něj byla zejména literatura. Během návštěv Prahy v 50. letech se seznámil s Mikulášem Medkem a postupně se díky své svérázné poezii včlenil do skupiny české experimentální básnické tvorby kolem Josefa Hiršala a Jiřího Koláře. Právě Kolář Nováka natolik ovlivnil, že se umělec začal věnovat také výtvarnému umění.

První výtvarné pokusy se dají nazvat jako lité obrazy malého formátu a drippingy ovlivněné hlavně tvorbou Jacksona Pollocka. Novákovi šlo zejména o hledání a nalézání nových významových a estetických vztahů. Nejvíce ale umělce lákala hladká slovy potištěná plocha, již transformoval svými zásahy do nových souvislostí. V Novákových alchymážích jde o princip překvapení, náhody, hry nebo napětí.

Alchymáž je výtvarná a interpretační technika, kdy umělec vymývá reprodukci chemickými rozpouštědly a vzniklý volný prostor naplní vlastním motivem. Autor takto často využíval časopisových obrázků. S Novákovým jménem je často spojován také termín froasáž, jenž se v 70. letech stal jeho výhradní výtvarnou technikou.

Froasáž je odvozenina z francouzského slova froiser - pomačkat, muchlat a může být považována i za ekvivalent muchláže. Tato technika spočívá v tom, že umělec zmačká plochu papíru a následným nanášením barvy, jejím vymýváním a opětovným nanášením vytvoří základ, který dále upravuje konturováním, dokreslováním a vrstvením dalších barev. Autor v devadesátých letech vymyslel také tzv. veronáž, speciální techniku odvozenou od italského města Verona, kde se tento postup objevil poprvé. Závěr Novákovy tvorby ovládly lité tuše, jejichž prostřednictvím umělec vytvářel fantaskní světy monster a prakrajin.

Paralelně s výstavou Proměny Ladislava Nováka proběhne v Paláci Kinských expozice kreseb Jana Autengrubera zaměřených na zobrazení ženské figury v krajině. Vystavena je také plastika Christoforos, jež zachycuje styčné body středoevropské plastiky a kresby, a několik olejomaleb s biblickými motivy.

Ladislav Novák - Motýli 13, (1963), alchymáž, koláž, tuš.

Ladislav Novák - bez názvu, 1958, dripping, laky.

Ladislav Novák - bez názvu, 1962, textil, vodní sklo, tuš, dripping.

Ladislav Novák - bez názvu, 1963, stříkaná kresba, koláž, tuš, akvarel.

Ladislav Novák - Výjev z Apokalypsy, 1964, alchymáž.

Ladislav Novák - Láskomíny, 1967, topologická kresba, tuš.

Ladislav Novák - Despoti della ultura (Odlétající), 1964, alchymáž.

Ladislav Novák - bez názvu, 1966, dekupáž, koláž.

Ladislav Novák - Myšlenky nemocného, Pensées d´un malade, 1975, alchymáž, froasáž.

Ladislav Novák - ze souboru Skleněná laboratoř, 1959 - 1960, strojopis.