Útěk z vězení ztělesňuje vše, čím se vyznačuje moderní televizní tvorba. Předně neskutečně rychlý spád děje – hrdina pronikne do vězení, odkud chce pomoci svému bratrovi, dřív než v českém seriálu posnídají.
Dále filmový způsob vyprávění, hru s náladami, výraznou hudbu, ne nepodstatné dění v druhém plánu, efektní detaily jako nápad s plánem věznice vytetovaným na těle.
A také postavy, které myslí, ač jim není cizí ani značná dávka tvrdosti. Po dvou dílech se objevují jen tři malé šmouhy: přelidněná zápletka, citový chlad vůči postavám a zase už obligátní "vyšší spiknutí" v pozadí.
Souboj hitů působí vůči této smršti jako ukolébavka z první televizní pětiletky. Archivy ČT prostě jen našly další odbytiště pod novým názvem a Vladimíra Hrona vystřídala Kateřina Kristelová s výrazem diblíka na setrvačník.
Vystačí si s jedinou variací otázek na všechny hosty i písně: Co vy a Boty proti lásce, Co vy a Muchomůrky bílé?
Hlavně však nejde o pořádnou soutěž. Staré šlágry zpívají na pódiu jen současníci, nikoli původní interpreti, ač jsou v sále, a porota neboduje, jen nakonec pochválí všechny a jednoho nejvíc. Zkrátka kosmetické "omlazování" zábavy.
