Spojuje je jediné – všechny stály po boku mužů, které si bude historie pamatovat už navždy, a je jedno, jestli šlo o Václava Havla, Jimiho Hendrixe nebo Josifa Vissarionoviče Stalina. S každým velkým osudem se však pro autora pojí jedno velké nebezpečí. Je téměř nevyhnutelné, že bude opakovat věci, které již byly napsány. A to obzvlášť v případě domácích osobností.
Všechno už víme
David Glockner píše poutavě, Utajené vládkyně však pokulhávají informačně. Český čtenář snad automaticky přelistuje na poslední kapitolu o Olze Havlové. Dostane se mu však hlavně dojmu o vztahu manželů Havlových, který nepřináší žádný nový úhel pohledu. Jen opakuje to, co o jejich soužití víme již dávno.
Olga vystupuje jako silná žena, která dokázala ustát občasné aférky manžela, a Václav Havel jako záletný muž, který však ke své první ženě choval hluboké city, jež jej vždy přivedly zpět domů. Po nahlédnutí do použité literatury to navíc působí, že Glockner pouze sepsal kompilát z již vydaných publikací svých kolegů – Jiřího Peňáse, Michaela Žantovského nebo Pavla Kosatíka.
Utajené vládkyněDavid Glockner Ikar, 2017, 352 stran |
I za Hendrixem stojí žena
O něco lépe může kniha fungovat u zahraničních hrdinek. Logicky však záleží na míře orientace čtenáře v životě osobnosti.
Kapitola věnovaná životu Lindy Keithové, která stála u zrodu kytarové legendy Jimiho Hendrixe, je doslova plná sexu, drog a rock’n’rollu. Historka o tom, jak v mladistvém poblouznění ukradla Keithu Richardsovi kytaru, aby ji darovala Hendrixovi, baví a působí svěže.
Stejně jako líčení jejího snažení o Hendrixe, pro kterého však byla muzika vším a ženy jen jakýmsi doplňkem ke kytaře. Utajené vládkyně jsou kompilátem, mozaikou již vyřčených pravd. Kniha ničím nevyčnívá z řady. Na rozdíl od svých jedinečných hrdinek.