Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ústecká činohra uvádí poprvé Mayenburga

  10:52aktualizováno  10:52
Dnes musí člověk někoho přejet a přizabít, aby se s ním mohl setkat. Z této sarkastické repliky pramení příběh pěti lidí, kteří se ve středu večer potkají na scéně ústeckého Činoherníha studia. Diváci nahlédnou do života těhotné Frideriky, která v prázdné existenci mezi odpadky vyhrožuje sebevraždou příteli Petrikovi, blonďaté naoko soucitné Betsi, která se stará o Ringa, a důchodce Multschera, jenž posledně jmenovanému při nehodě přerazil páteř a upoutal ho na vozík. Na jevišti se rozehraje česká premiéra nejnovější páté hry devětadvacetiletého německého dramatika Mariuse von Mayenburga.

Mayenburg patří s Markem Ravenhillem či Sarah Kane k vlně coolness, pro niž je typický šokující reflexivní pohled na současný svět. Dnes musí člověk někoho přejet a přizabít, aby se s ním mohl setkat. Z této sarkastické repliky pramení příběh pěti lidí, kteří se dnes večer potkají na scéně ústeckého Činoherníha studia. Diváci nahlédnou do života těhotné Frideriky, která v prázdné existenci mezi odpadky vyhrožuje sebevraždou příteli Petrikovi, blonďaté naoko soucitné Betsi, která se stará o Ringa, a důchodce Multschera, jenž posledně jmenovanému při nehodě přerazil páteř a upoutal ho na vozík.

MARIUS VON MAYENBURG

Německý dramatik patří ke generaci třicátníků, jejichž hry v poslední době ovládly světová jeviště. Patří ke skupině autorů, pro niž se vžil název coolness. Společným jmenovatelem jejich tvorby je vyhraněný pohled na současný svět, často až šokující reflexe jeho vykloubenosti.

Tento trend vznikl v Anglii, kde se do něj zahrnují třeba Mark Ravenhill, Sarah Kane či Patrik Marber. Rychle získal odezvu i ve světě a velmi silně zasáhl zejména Německo, kde je Marius von Mayenburg jeho hlavním představitelem. Vdechl mu ale specificky svůj rozměr. Je pro něj typická fragmentální stavba textu a jazyk, který se označuje jako průzračný. Své postavy Mayenburg popisuje, analyzuje a jeho vztah k nim je čistě objektivní.

"Jakmile se figury začnou vysvětlovat a nabízet řešení, začne divák přemýšlet o něčem jiném, než co vidí. Každé řešení je cesta ze hry ven," tvrdí.

Odtud také pramení jeho neúprosná konkrétnost a přesnost, s níž domýšlí nejen pointy situací, ale i konce svých figur.

Mayenburg se narodil v roce 1972 v Mnichově v lékařské rodině. Po maturitě studoval staroněmeckou literaturu na tamní univerzitě a od roku 1992 žije v Berlíně. Tady se setkal s divadlem Baracke, kde v roce 1995 uvedl svou prvotinu Haarmann, klinickou studii masového vraha z počátku století. O rok později napsal dvě další hry (Hrdinové nože a Slečna Danzerová) a za další rok berlínský Prátr uvedl jeho Soumrak monster. Zatím nejslavnější Mayenburgova hra Tvář v ohni, premiérovaná před třemi lety, získala Kleistovu cenu na podporu mladých dramatiků a stala se v několika zemích nejhranější německou inscenací.

V květnu roku 1999 pak měla premiéru zatím poslední jeho hra Paraziti, jejíž ústecké uvedení je zároveň prvním uvedením tohoto autora v České republice.

Pramen: Činoherní studio v Ústí nad Labem


Na jevišti se rozehraje česká premiéra nejnovější páté hry devětadvacetiletého německého dramatika Mariuse von Mayenburga, který patří s Markem Ravenhillem či Sarah Kane k vlně coolness, pro niž je typický šokující reflexivní pohled na současný svět. Pod názvem Paraziti inscenaci nastudoval režisér Jiří Pokorný.

"Použili jsme překlad Josefa Balvína, renomovaného a tradičního překladatele německých her. Je specialistou na tamní divadlo a umí do své práce vnést zvláštní interpretační vklad. Parazity pro nás dělal na zakázku a ačkoli to zvládl během vánočních svátků, byli jsme z jeho práce nadšeni a prováděli jsme jen minimum dodatečných úprav," líčí dramaturgyně činohry Lenka Havlíková a režisér Jiří Pokorný.

Příběh se odvíjí na scéně, kterou její autor Jan Štěpánek rozdělil do dvou částí. Každá z nich představuje životní prostor jedné ze zmíněných dvojic. Po zběžném seznámení s jejich současnou životní situací Friderika od Petrika uteče, vyčerpanou a toužící po smrti ji najdou na dálnici a z nemocnice si ji vezme do opatrování její sestra Betsi. To se však nelíbí Ringovi, který začne Betsi vytýkat porušení slibu, že mezi ně nikdy nic nevstoupí. Běh událostí nakonec znovu závažným způsobem ovlivní i pan Multscher.

Vše je přitom v souladu s hektickou a rozháranou současností prošpikováno mnoha krutými sarkasmy, nad kterými v hledišti sice zazní smích, ale nezřídka přiškrcený a nejistý, podobně jako po dialogu předcházejícím Frideričině útěku: 'Já se zabiju, uklidím se ti z cesty.' 'Ukliď radši ty odpadky.' 'Vyskočím z okna.' 'Vem cestou dolů ty odpadky.'

Děj je sestavený z rychlé klipovité sekvence minipříběhů, formy, která je pro Mayenburga typická. Filmu znalí diváci si při sledování mohou vybavit povídkově stavěné snímky Trainspotting či Acid House.

"Srovnávání s tím je ovšem velice složité, stejně jako sochař nechce být porovnáván s malířem, ačkoli ostatní mohou jejich výtvarné disciplíny mít za podobné. Znám i další hry, které byly napsány souběžně s kultovními filmy jako Pulp Fiction, ale ti lidé o sobě navzájem nevěděli. Důležitější je otázka, proč je to zrovna takhle. Naše doba totiž musí rezignovat na osvědčené vypravěčské metody, musí být víc sledovatelná přes obraz, okamžik musí být převyprávěný obrazem. Proto jsou Paraziti mimořádné dílo, je v nich propracován každý detail a Mayenburg umí vyprávět filmovým způsobem," říká Pokorný. "Co se přitom týče inspirativních zdrojů, tak je evidentní, že autor je dobře ob eznámen s Caryll Churchillovou, miluje třeba i Becketta, a všechno tohle v sobě schraňuje, nechává to v sobě žít a doutnat, a používá z toho později ingredience tam, kde to uzná za vhodné."

Německý dramatik navázal Parazity na své čtyři předchozí hry a znovu ukazuje divákům drsnou tvář rodinného života, tu, ze které vychází převážně destruktivní energie. Vybral si pro svůj příběh pět lidských typů, které se vymykají obecně přijímanému normálu. Každý z nich je nějak poznamenaný a Marius von Mayenburg je postavil do středu mimořádných okolností. Na rozdíl od předchozích zahraničních inscenací však ústecká činohra nenechala tu svou vyústit v tragédii.

"Konec je sice trochu upravený, ale nijak jsem to neřešil. Je to stejné jako při poslechu symfonie - něčím skončí, ale v závěru ať je třeba plyšový slon, důležitá je práce před tím," dodal Pokorný, který s Lenkou Havlíkovou připravuje další Mayenburgovu hru - v dohledné době uvede jeho předchozí text Tvář v ohni brněnské HaDivadlo.

Česká premiéra hry Paraziti začíná v Činoherním studiu dnes v devatenáct hodin. V rolích Betsi, Frideriky, Ringa, Petrika a pana Multschera diváci uvidí Lucii Roznětínskou, Jitku Andělovou, Tomáše Krejčíře, Romana Zacha a Matúše Bukovčana.

Ze hry Paraziti v ústeckém Činoherním studiu.

Ze hry Paraziti v ústeckém Činoherním studiu.

Ze hry Paraziti v ústeckém Činoherním studiu.

Ze hry Paraziti v ústeckém Činoherním studiu.

Autor:



Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



Film s Kevinem Spaceym utržil za první den v kinech jen 126 dolarů

Kevin Spacey ve filmu Billionaire Boys Club

Herec Kevin Spacey obviněný ze sexuálního nátlaku utrpěl další ránu ve své kariéře. Novinka Billionaire Boys Club, v...

Zemřel český dýdžej Michal Maudr známý pod přezdívkou DJ Loutka

DJ Loutka

Ve věku 51 let zemřel jeden z nejznámějších českých dýdžejů a výrazná postava tuzemské taneční scény Michal Maudr,...

KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

Další z rubriky

Slovácko sa opět nesúdí. Nabídne skleničku vína a trochu melancholie

Milena Steinmasslová a Jozef Kroner v seriálu Slovácko sa nesúdí (1984)

Ústřední postava Divadelního spolku Kašpar Jakub Špalek má chalupu v Němčičkách na Slovácku. A právě na tomto místě,...

Vážností bychom Vlasy pohřbili. Čekejte hvězdy i holé zadky, láká režisér

Šimon Caban na zkouškách muzikálu Vlasy

Se zdravým nadhledem pracuje režisér Šimon Caban na muzikálu Vlasy pro pražské Divadlo Kalich. Nehrozí prý patos ani...

OBRAZEM: Nový cirkus a Tycho de Brahe. Patnáctá Letní Letná začala

Záběr ze slavnostního zahájení 15. Letní Letné, které neslo název De Nova...

Už patnáctý ročník festivalu Letní Letná zahájilo ve středu večer speciální představení De Nova Stella. Odstartovala...

Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?
Vzpomínáme: Kdo nechal sestru jíst mouchy a kdo chutnal žížaly?

Když jsem u nás v kanceláři řekla, že chystám článek o příhodách z dětství, spustila se lavina vzpomínání. Redakce se smíchem rázem otřásala v základech. Jedna si ostříhala řasy, druhá si touhu po papouškovi splnila v bažantnici, třetí nutila mladší sestru jíst mrtvé mouchy… a to není zdaleka všechno!

Najdete na iDNES.cz