Upřímné vyznání Richarda Müllera

Monogamný vzťah je zatím nejopravdovější deskou Richarda Müllera. Slova znějí ostře a přesně jako rocková hudba, semknutá kolem přirozeně plynoucích melodií. Zpěvák a šansoniér, jehož písně Po schodoch, Štěstí je krásná věc nebo Srdce jako kníže Rohan zlidověly, se teď obrátil jenom k sobě.

Poprvé ve své dvacetileté kariéře si napsal sám celou desku, natočil ji za několik dní v New Yorku a provedl to na jeden zátah, v naprostém souznění s newyorskými muzikanty.

Obrovská vzdálenost od domova umožnila Müllerovi odstup, takže se asi mohl lépe otevřít v písních, které věnoval svým dětem nebo přítelkyni Ivě Bittové.

Müllerovy soukromé zpovědi a vyznání daly písním silnou autenticitu i dramatičnost, díky které posluchač zapomene na potřebu slyšet hity. I ty na desce jsou, aniž na sebe třeskutě upozorňují.

Monogamný vzťah se poslouchá se zatajeným dechem. I proto, že píseň Best Droga zohledňuje zkušenosti s omamnými látkami, které v Česku málokdo tak přesvědčivě popsal.

"Nejlepší droga, kterou znám, je čistá hlava. Musel jsem zkusit celý seznam, než našla se ta pravá," zpívá Müller, zatímco kytara Johna Lardieriho kreslí melodické ornamenty jako přitakávající svědek.

Z velmi osobní písně Children (Děti) sálá nevyslovená bolest, přestože Müller zpívá spíše s povzdechem nad tím, že "vás dva jsem prohrál a musíme si psát jen přes es-em-es". Dojemná skladba graduje refrénem o vině.

V akcentech Müllerova zpěvu zůstává více emocí skryto než odhaleno, a to i v milostných písních Silueta nebo V daždi, které Müller zpívá tlumeným hlasem. Dopad slov je mnohem hlubší, než kdyby zpěvák na posluchače "tlačil". Tohle dokážou jen velké osobnosti.

A na odlehčení je zde Pologuľa, rytmický song o vlastním světě, který chce zpěvák sdílet s blízkým člověkem, nebo nenápadně poučná, úsměvná píseň Cesta je už ciel.

Jinou, řekněme symbolickou rovinu představují tři písně o andělech nebo rockové povzdechnutí o tom, že zpackaný život se nedá odhodit, ale jen slepit (Asi to tak musí byť).

Zmizela velká gesta a teatrální situace, jimiž zpěvák hýří v textech Michala Horáčka. Müller je velmi civilní, protože své písňové divadlo omezil na několik základních postav včetně sebe a hudbě spolu s kapelou ušili střízlivý rockový kostým. Monogamný vzťah je Müllerova nejlepší deska.

Richard Müller na fotografii Ondřeje Pýchy.