Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní kolekce grafika Jamese Ensora

aktualizováno 
Vizionář moderny, tak bývá označován Belgičan James Ensor, umělec přinejmenším evropského významu. Ensorovo grafické dílo nyní představuje olomoucké Muzeum umění, které expozici připravilo spolu s chebskou Galerií výtvarného umění. Cenná kolekce do Česka doputovala z Německa a v hanácké metropoli bude k vidění do začátku října.
James Ensor: Pláže v Ostende (1899)

James Ensor: Pláže v Ostende (1899). | foto: Repro: Katalog

Renesanční záběr
Ensor, narozený roku 1860 v Ostende, je počítán mezi nejpřednější symbolisty. Stejně jako tvorba Edvarda Muncha, i práce Jamese Ensora předjímají expresionistické tendence evropského malířství v době před první světovou válkou. „Ensorovo dílo výrazně ovlivnilo umělce dvacátého století, expresionisté se inspirují jeho barevností a kompozicí, surrealisté zase obdivují Ensorovu fantazii,“ vypočítává Michal Soukup, kurátor olomouckého Muzea umění.

Ensor byl tvůrce renesanční: mezi jiným svedl zkomponovat balet a navrhl k němu kostýmy i scénu - a tento kus pak uvedla antverpská opera. Hlavními vyjadřovacími prostředky však byly obrazy a po necelá dvě desetiletí také grafiky. Grafickou část autorova díla téměř v úplnosti představuje právě stávající výstava James Ensor - Vizionář moderny. Mezi roky 1886-1904 vytvořil 132 leptů a několik litografií. Takřka všechny tyto práce se podařilo získat belgickému sběrateli Gerardu Loobuyckovi z Ostende; bezmála celá jeho kolekce je nyní k vidění v Olomouci.

Rozhovor s majitelem Ensorovy sbírky Gerardem J. Loobuyckem

„Je mi 26 let. Namaloval jsem obrazy Lampář, Pojídačka ústřic, Měšťanský salon, Děti při toaletě, masky a portréty. Namaloval jsem Kristovu svatozář a obraz světelných krajinných nálad; namaloval jsem také lidi z Ostende a jejich tváře. Nejsem spokojený. Pronásledují mne myšlenky, zda má smysl žít dál. Znepokojuje mne pomíjivost 'materie' malířství. Z křehkosti malířství mne jímá úzkost. Ubohé malířství vydané napospas neobratnosti restaurátora a nedokonalostem a zkreslením reprodukce. Ano, chtěl bych ještě dlouho promlouvat k lidem zítřka. Chci žít dál, a proto uvažuji o trvanlivosti měděných desek, neměnnosti tuše a o jednoduché rozmnožovací technice; jako dobrý výrazový prostředek uznávám lept,“ svěřil rozhodnutí věnovat se grafice svým poznámkám malíř.

Sám s maskami
Neuzavíral se žádným možnostem. Jednou tvořil v pořadí kresba - grafika - obraz, jindy namaloval obraz a stejné téma zpracoval později graficky. To je případ i jeho nejslavnějšího obrazu Kristův vjezd do Bruselu, který později pojal i jako grafiku (v Olomouci nechybí). Ensorovy grafiky jsou výjimečné i tím, že s nimi dál pracoval, mimo jiné je koloroval.

Na vystavených fotografiích z pozdějšího věku přitom Ensor s mírným bříškem a s bílými vousy působí jako zasloužilý univerzitní profesor. Nazývali ho také malířem masek - to proto, že jeho matka vedla obchod se suvenýry, kde prodávala i orientální masky. Jejich tušený fantazijní svět malého Jamese ovlivnil na celý život. Masky maloval, s maskami žil. „Štván pronásledovateli, uzavřel jsem se v osamělém světě, kde trůní masky plné násilí a třpytu,“ povzdechl si v roce 1932.

Stejně jako s maskami se konfrontoval se smrtí; v jeho tvorbě je velmi často zastoupen motiv kostlivců. Celý oddíl výstavy pak tvoří grafiky zachycující tváře města. Ensor bývá považován za ateistu, ale jak připomínají znalci jeho díla, znovu a znovu se zabýval biblickými motivy.

James Ensor zemřel v roce 1949 v Ostende. V druhé půli života se dočkal uznání - jeho lepty zakoupily přední evropské galerie. V roce 1929 mu v Bruselu uspořádali velkou retrospektivu a belgický král mu udělil titul barona. Během života se setkal s osobnostmi, jako byl Kandinskij nebo Einstein.

Olomoucký kurátor Michal Soukup nicméně soudí, že James Ensor zůstává v Česku „neznámý a nepoznaný“. Podle Soukupa je v tuzemsku Ensor zastoupen pravděpodobně jen ve dvou sbírkách - po jednom obrazu mají v Národní galerii a v Galerii výtvarného umění v Ostravě. K lepšímu poznání může přispět olomoucká výstava, k níž také vyšel rozsáhlý katalog.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Z výstava Manifesto Juliana Rosefeldta
OBRAZEM: Za výstavu Manifesto by si Blanchettová zasloužila třetího Oscara

Australská herečka a držitelka dvou Oscarů Cate Blanchettová už dlouho nemusí nikoho přesvědčovat o svém hereckém talentu. Nová výstava Manifesto v Národní...  celý článek

Luba Bakičová
OBRAZEM: Křehká síla skla jde do aukce. Oslňuje a hraje barvami

Od začátku října návštěvníky pražského Tančícího domu oslňují sklářské poklady vystavované v rámci třetího ročníku Křehké síly skla. Už tento čtvrtek jdou díla...  celý článek

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Avokádové quacamole
Avokádové quacamole

Rychlovka, kterou zvládne a miluje každý.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.