Underworld přijedou do Roudnice

  • 6
Na koncertě při festivalu Creamfields u Roudnice nad Labem nám hodně záleží," říká Rick Smith z kapely Underworld o akci, která se má konat na tamním letišti 9. srpna. "Bude to teprve naše druhé vystoupení v celé šňůře, která má vyvrcholit vydáním nové desky." Londýnští Underworld jsou služebně jedním z nejstarších elektronických tanečních souborů na světě.

Své první elektronické album vydali už v roce 1988. I když to oba členové kapely odmítají, lichotivé přízvisko "techno Pink Floyd" je v mnoha ohledech na místě. Říká se, že skoro v každém současném souboru dance music je něco z Underworld. "Nutí vás to neustále dokazovat, že jste lepší než vaši nástupci," tvrdí Smith. Underworld navíc musí dokázat, že jsou špičkovou kapelou i bez legendárního DJ Darrena Emersona, který se od souboru v posledním období oddělil.

Když se člověk dívá na historii Underworld, zjišťuje v ní velké díry, kdy o kapele nebylo moc slyšet. Tak jste například zmizeli na začátku devadesátých let. Mezi Beaucoup Fish z roku 1999 a na začátek září plánovanou A Hundred Days Off uplynuly víc než tři roky.
Mezitím bylo ještě koncertní album a DVD. Dnes je kolem každé desky víc práce, než bývalo dřív. Umělec se musí víc věnovat propagaci, kvůli které objede půlku světa. To jsou tiskovky, koncertní akce, festivaly. Na práci na novém materiálu zbývá jen málo času. My jsme navíc staří pardálové, kteří už nežijí jen z hudby.

Podnikáte?
Vlastníme docela respektovanou firmu Tomato, která se zabývá výtvarnými instalacemi.

Instalacemi výstav?
Také. Jakýchkoli prostředí. Nás láká překračování hranic jednotlivých druhů umění. Tomato se proto také podílí na řadě televizních reklamních spotů pro špičkové klienty. Určitě mnohé z nich znáte a ani vás nenapadne, že mají něco společného s Underworld.

Vy jste původně výtvarníci?
Můj kolega Karl Hyde byl původně malíř. Taky jsme se potkali na univerzitě, kde studoval. Já dělal všechno možné, výtvarné věci i hudbu.

Každá elektronická kapela tvrdí, že má skvělé živé vystoupení, ale pak je to stejně jen změť světel a dvě nebo tři postavy za počítači. V čem jste jiní?
To s tím právě souvisí. Jsme designéři, a proto klademe důraz na to, aby naše koncerty byly vizuálně dokonalé. Mimochodem, používáme na koncertech i normální nástroje. Třeba kytary nebo různé perkuse. Nejsme ortodoxní počítačoví maniaci.

Vy jste začínali už v první polovině osmdesátých let jako celkem úspěšná novovlnná kapela.

Bože můj!

Copak? Neradi na to vzpomínáte?
Naopak. Byla to přirozená fáze vývoje. Umělec jako mladý muž. Mladý muž jako umělec. Nebylo to špatné.

Přeměna z rockově taneční kapely Freur na elektronický taneční soubor Underworld patří k historicky významným krokům v historii populární hudby. Jak k tomu došlo?
Tehdy tak nějak přirozeně. Dnes si myslím, že to bylo hlavně tím, jak se ke konci osmdesátých let prudce zlevnily elektronické hudební technologie. Najednou byly pro nás dostupné i tehdy hypermoderní nástroje. Nejen my jsme tehdy obdivovali a napodobovali německé skupiny jako Kraftwerk nebo Can. S novou generací elektronických hudebních nástrojů jsme najednou mohli jít dál.

Ty stále se rozvíjející technologie se podepsaly i na vašem novém albu?
Myslím, že dnes už nejsou tak podstatné. Už dávno se nesnažíme vytvářet třeba nějaké nové zvuky. To důležitější jsou dnes lidské zkušenosti. Když tolik cestujeme po světě, poznáváme spoustu věcí, které třeba vůbec nesouvisejí s hudbou. To všechno se ve vás ukládá do nějakého celku a vy se to pak snažíte pomocí zvuku sdělit ostatním.

Underworld.

Underworld.

Underworld.

Underworld.

Underworld.

Underworld.

Britská skupina Underworld.