Členům skupiny není cizí hip-hop stejně jako melodie, progresivní house či zvuk akustické kytary, dubové rytmy ani jazzové piano, navíc další uměleckou aktivitu Underworld představuje činnost grafického studia Tomato. Jak členové kapely s oblibou prohlašují, jediným omezením jsou jim pouze hranice vlastní představivosti.
Většina posluchačů objevila skupinu zhruba před třemi lety, díky alternativnímu hitu Born Slippy, který byl použit i pro kultovní film Trainspotting. Počátky Underworld však sahají mnohem dál. Skupinu založili koncem 80. let zpěvák a kytarista Karl Hyde a univerzální klávesista a skladatel Rick Smith. Projekt povstal na troskách jejich předchozího souboru Freur, který se už v roce 1983 prosadil v celoevropském měřítku originální, postupně gradovanou písní Doot Doot. Karl Hyde na tuto dobu vzpomíná: "Snažili jsme se proniknout do tajů elektroniky. Současně nás ale zajímalo třeba i dub reggae. Líbilo se nám prolínání hudebních stylů na pozadí syntezátorové hudby. Inspirovali nás němečtí Kraftwerk, ale souzněli jsme s přístupem k věci, jaký nakonec prosadili britští Human League či Soft Cell. Proto jsme asi působili tak eklekticky." Snaha najít nové cesty pro alternativní pop je po rozpadu Freur přivedla v závěru minulé dekády ke zformování Underworld. Hudební scéně, z níž Hyde se Smithem vyšli, už ale v tomto období chyběl duch tvůrčí vzájemnosti. Pohlíželo se na ni jako na přežitek. Až na výjimky (postnovoromantické Clan Of Xymox nebo industriální melodiky Moev) byla dvojice, spolupracující s různými muzikanty, na své scéně osamocena.
Smith to nesl velmi těžce. Zlom přišel, když získali mladého diskžokeje Darrena Emersona, jehož invence se ukázala jako klíčová.
První deska Dubnobasswithmyheadman se v roce 1993 stala brilantní syntézou nejužitečnější elektroniky a tanečních rytmů své doby.
Současní Underworld působí lehce neklidně, jitří spíše mysl než fantazii, provokují intimitou. S minimem užitých prostředků vyjadřují velké množství nálad. Hypnotický hlas zpěváka je velmi sugestivní a jeho cit pro spojení hudby a slova na elektronické scéně pak bez nadsázky výjimečný. Karl Hyde sám přiznává, že pramení z jeho pověstného zájmu o lidskou komunikaci: "Zachycuji vlastní dojmy a pocity z míst, která jsem navštívil při svých cestách po světě.
Jde převážně o prostředí velkých měst. Nahrávám si v nich útržky konverzace, jež mě zaujme. Z jejich fragmentů pak tvořím texty." Nějak takhle se asi skupina dostala i k názvu desky Beaucoup Fish. Je to výraz, jímž frankofonní obyvatelé americké Louisiany vyjadřují bohatý rybí úlovek...
A tak Underworld, jež pod svá distribuční křídla vzal proslulý hudební byznysmen a vzduchoplavec Richard Branson, kolem sebe šíří zvukovou psychoterapii i své hudební vizionářství.
Většina posluchačů objevila skupinu zhruba před třemi lety, díky alternativnímu hitu Born Slippy, který byl použit i pro kultovní film Trainspotting. Počátky Underworld však sahají mnohem dál. Skupinu založili koncem 80. let zpěvák a kytarista Karl Hyde a univerzální klávesista a skladatel Rick Smith. Projekt povstal na troskách jejich předchozího souboru Freur, který se už v roce 1983 prosadil v celoevropském měřítku originální, postupně gradovanou písní Doot Doot. Karl Hyde na tuto dobu vzpomíná: "Snažili jsme se proniknout do tajů elektroniky. Současně nás ale zajímalo třeba i dub reggae. Líbilo se nám prolínání hudebních stylů na pozadí syntezátorové hudby. Inspirovali nás němečtí Kraftwerk, ale souzněli jsme s přístupem k věci, jaký nakonec prosadili britští Human League či Soft Cell. Proto jsme asi působili tak eklekticky." Snaha najít nové cesty pro alternativní pop je po rozpadu Freur přivedla v závěru minulé dekády ke zformování Underworld. Hudební scéně, z níž Hyde se Smithem vyšli, už ale v tomto období chyběl duch tvůrčí vzájemnosti. Pohlíželo se na ni jako na přežitek. Až na výjimky (postnovoromantické Clan Of Xymox nebo industriální melodiky Moev) byla dvojice, spolupracující s různými muzikanty, na své scéně osamocena.
Smith to nesl velmi těžce. Zlom přišel, když získali mladého diskžokeje Darrena Emersona, jehož invence se ukázala jako klíčová.
První deska Dubnobasswithmyheadman se v roce 1993 stala brilantní syntézou nejužitečnější elektroniky a tanečních rytmů své doby.
Současní Underworld působí lehce neklidně, jitří spíše mysl než fantazii, provokují intimitou. S minimem užitých prostředků vyjadřují velké množství nálad. Hypnotický hlas zpěváka je velmi sugestivní a jeho cit pro spojení hudby a slova na elektronické scéně pak bez nadsázky výjimečný. Karl Hyde sám přiznává, že pramení z jeho pověstného zájmu o lidskou komunikaci: "Zachycuji vlastní dojmy a pocity z míst, která jsem navštívil při svých cestách po světě.
Jde převážně o prostředí velkých měst. Nahrávám si v nich útržky konverzace, jež mě zaujme. Z jejich fragmentů pak tvořím texty." Nějak takhle se asi skupina dostala i k názvu desky Beaucoup Fish. Je to výraz, jímž frankofonní obyvatelé americké Louisiany vyjadřují bohatý rybí úlovek...
A tak Underworld, jež pod svá distribuční křídla vzal proslulý hudební byznysmen a vzduchoplavec Richard Branson, kolem sebe šíří zvukovou psychoterapii i své hudební vizionářství.
