Odhalila Polkám právo na potěšení. U sousedů znovu ožívá sexuální revoluce

S nostalgií se Polsko po čtyřiceti letech vrací do časů své sexuální revoluce a znovu objevuje svou hrdinku, která v komunistické a konzervativní, katolické zemi odhalila ženám právo na potěšení.

Ztemnělé sály varšavských kin, ve kterých se promítá zfilmovaný životopis Michaliny Wislocké Sztuka kochania (Umění milovat), jsou plné. Převážnou část publika tvoří ženy, často prošedivělé.

Film během dvou týdnů vidělo více než milion diváků a divaček, a to v době, kdy se země za vlády nacionalisticky katolické strany Právo a spravedlnost (PiS) zase vrací ke konzervativním tradicím.

„Ta žena změnila náš život. Ale je to boj, který ještě neskončil, a možná se ještě něco naučím,“ říká šedesátnice Zofia, varšavská penzistka, a s pousmáním vchází do kina.

Přišla „vzdát hold“ gynekoložce Wislocké, která v 70. letech minulého století rozpoutala ve společnosti pohyb směrem k větší sexuální otevřenosti vydáním knihy, která se jmenovala stejně jako nyní film. Prodalo se jí sedm milionů výtisků.

Odkud jsi?

Snímek režisérky Marie Sadowské vypráví o lékařčině odhodlání vydat příručku hovořící o sexualitě prostě a jasně i přes odpor komunistických cenzorů, pruderních a machistických. Film ukazuje silnou osobnost s komplikovaným citovým životem (lékařka několik let prožila ve trojici a radost z milování poznala až jako čtyřicátnice), která uspěla zčásti i díky pomoci od manželek vysokých komunistických hodnostářů.

Protože její rady i jim umožnily prožít vyvrcholení za pomoci odtabuizovaného sebeukájení, změnit otravnou povinnost manželského soužití v zábavnou hru i zachránit manželské štěstí s neplodným mužem, a to synem, počatým diskrétně s někým jiným.

V polských školách chybí sexuální výuka

Podle studie o polské sexualitě v roce 2017, opírající se o bádání mezi 2500 dospělými, bývají padesátníci a starší často „tradicionalisté a konzervativci“, zatímco mladší Poláci a Polky, ve věku mezi 20 až 49 lety, přikládají sexu větší důležitost a přitahují je pestřejší podoby milování. Ale 26 procent žen přiznává, že má strach z otěhotnění, a jen 30 procent z nich užívá antikoncepční pilulky, lituje sexuolog Zbigniew Izdebski. Návrh prakticky úplně zakázat interrupce, který mezitím byl odložen k ledu, „vytvořil pocity úzkosti v sexuálním životě“, vysvětluje. Kritizuje také, že ve školách chybí odpovídající výuka. Předmět zvaný výuka k rodinnému životu, který nahradil přípravu na manželství, „posiluje zažité představy o roli žen a opomíjí potěšení z milování“. Na valentýnský svátek polská vláda přijala návrh zákona, který omezí dostupnost antikoncepčních tablet zvaných „den poté“. Ty jsou až dosud volně prodejné osobám starším 15 let, ale podle vlády mají být jen na lékařský předpis.

Některé slovní výměny mezi Wislockou a komunistickými cenzory snadno pobaví diváky. „Mluvíte o sexu!“ obviňuje lékařku stranický fouňa, který chce vyškrtnout kapitolu o ženském orgasmu. „Mluvím o milování,“ odpovídá lékařka a pro změnu se ptá: „Odkud jsi?“ „Jak to odkud? Z Varšavy,“ odpovídá cenzor. „Z vagíny, jsi taky z vagíny!“ zdůrazňuje doktorka a vyráží tím aparátčíkům dech.

Politizace sexu

Knížka a počínání Wislocké „poznamenaly celou generaci“, protože „hájila právo žen na orgasmus“, vysvětluje přední polský sexuolog Zbigniew Izdebski z Varšavské univerzity. Zvláště důležitá byla podle odborníka změna v postojích, protože lékařka narážela i na přísnost polského katolicismu, stavějícího se často proti všemu, co by mohlo vést k zasvěcení do sexuálního života před sňatkem, a proti antikoncepci. „Dodnes je polská společnosti v oblasti sexu dosti omezená,“ tvrdí Izdebski a lituje „silné politizace sexu“ od návratu PiS k moci na podzim 2015 (více v infoboxu).

Michalina Wislocká už tu není, aby se znovu pustila do boje. Zemřela v roce 2005 ve věku 84 let. Ale její zfilmovaný životopis by k tomu mohl přimět její obdivovatele.