El Greco: Maria Magdalena

El Greco: Maria Magdalena | foto: Szépmüvészeti Budapest

Kniha ukazuje, jak šla mystika s uměním dějinami ruku v ruce

  • 1
Historik umění Pavel Kalina ohraničil v osmi kapitolách záběr své knihy Umění a mystika dvěma významnými osobnostmi. Na jedné straně stojí abatyše a světice Hildegarda z Bingen, jedna z největších postav středověké mystiky, žijící ve 12. století, a na straně druhé anglický malíř, grafik a básník William Blake, velká postava umění 18. a 19. století.

Umění a mystika (obálka knihy)

Ve svých úvahách však zasahuje v různých kulturních oborech ještě mnohem dál – sahá až k abstraktním umělcům Kandinskému, Malevičovi, Pollockovi či Rothkovi, k českému filmaři Gustavu Machatému či nedávno zemřelému spisovateli Janu Balabánovi.

Všechny tyto a mnohé další osobnosti světového umění zkoumá Kalina ve smyslu vztahu jejich tvorby a mystických zážitků, případně využití rysů či prvků mystiky v širším slova smyslu, byť jen přeneseně, v některých jejich dílech.

Sám pojem mystiky však má u Kaliny nejrůznější obsah, jak ten nejužší, tedy "od běžné zkušenosti odlišný vztah lidské duše a Boha, zážitek sjednocení s Bohem", tak ten nejširší význam, do něhož spadá také "využití změněných stavů vědomí, které samy o sobě ještě nemusí mít nutně náboženský obsah, k náboženským účelům".

Autor připomíná, že oba termíny, tedy jak umění, tak mystika, během let získaly poněkud odlišný obsah.

Ve svých kapitolách o středověkých iluminacích, zobrazení bolestných výjevů biblické ikonografie, jako je Pieta a Ukřižování, renesanční a barokní vidění svatých nebo mystické prvky v Michelangelových a El Grekových dílech, ukazuje proměny nejen tohoto obsahu, ale i vzájemného ovlivnění ainspirativnosti umění a mystických zážitků.

Přestože kniha Pavla Kaliny klade především důraz na text, její obrazová výbava, od tématu neodmyslitelná, je citlivě vybrána a výborně s textem komunikuje.