Madonna hází granáty
Zpěvačka Sheryl Crow přišla na vyhlášení Amerických hudebních cen v tričku s nápisem Válka není řešení. Spolu s Lou Reedem či Suzanne Vegou stála také za uveřejněním stránkového inzerátu v listu New York Times nazvaném Válka v Iráku je špatná a my to víme.
Rockeři, kteří v šedesátých letech protestovali proti válce ve Vietnamu, se přidali i nyní: „Můžeme zabít hodně lidí, bude to ohromná chyba,“ řekl veterán Neil Young. A kdyby ještě žil John Lennon, asi by s uspokojením sledoval, jak na mítincích ožívá jeho píseň Dejte šanci míru. Válku kritizuje i Noel Gallagher ze skupiny Oasis: „Vždycky, když v Bílém domě vládne nějaký slaboduchý pravičák s biblí v hlavě - jedno jestli Bush, jeho otec nebo Ronald Reagan - dojde k válce.“
Vdova po Johnu Lennonovi Yoko Ono se postavila proti válce stejně jako zpěvák Elton John. Jejich protiválečné poselství odeznělo z videoplátna na londýnském koncertu nazvaném Jedno velké ne.
Madonna natočila protiválečný videoklip American Dream, který bude mít premiéru koncem března. Zpěvačka v něm hraje superhrdinku ve vojenském, která vrhá granáty v elektronickém rytmu. Newyorská skupina Beastie Boys zase nahrála píseň In A World Gone Mad, kterou nabízí zdarma na internetu. „Naše píseň není antiamerická ani prosaddámovská. Je proti nespravedlivé válce,“ tvrdí Adam Yauch z Beastie Boys.
Nekňuba v pyžamu
Jasné ne válce v Iráku říká i divadelní veřejnost. Již na začátku března proběhl po celém světě masový protest neboli projekt Lysistrata. Ke scénickému čtení Aristofanovy protiválečné komedie se nakonec připojila více než padesátka zemí včetně Hondurasu nebo Islandu, kde Lysistratu předvedli herci tamního Národního divadla. Divadelníci na londýnském West Endu vyzvali k zachování míru písní z muzikálu Rent nazvanou Season of Love.
|
Čeští umělci |
Literární fronta
Laureát Nobelovy ceny Günter Grass otevřeně podpořil, s dalšími osmnácti německými spisovateli, mírový kurz a Schröderovu politiku. „Doufám, že mí spoluobčané a vláda podají přesvědčivý důkaz, že jsme se my, Němci, poučili z válek, které jsme rozpoutali, a řekneme nastávajícímu šílenství ne,“ napsal.
Britský prozaik Martin Amis zase ve fejetonu pro německé noviny předpokládá, že s válkou v Iráku začne nový věk šíření atomových bomb a podobných ničících prostředků. Ostatně v Británii a Irsku je antibushovská fronta obzvláště silná. Proti válce se angažuje populární prozaik Nick Hornby či dramatik Harold Pinter. „Války se vždycky skrývaly pod vznešené ideály, ale skutečné motivy konfliktu byly velmi často zlé a kořistnické,“ stojí v dopise, pod který se podepsalo jedenačtyřicet irských autorů.
Portugalský prozaik José Saramango a kolumbijský spisovatel Gabriel García Márquez, oba nobelovští laureáti, podepsali otevřený dopis prezidentu Bushovi, jehož obsah je jasný už z názvu: Útok na Irák? Nejhorší řešení závažných problémů světa. Asi nejagilnější literátkou - protivnicí války je v Americe Susan Sontagová, která složila báseň Skutečné boje a metafory. „Válka antiteroru nikdy neskončí. Nejde o válku, ale spíše o mandát, jak rozšířit americkou moc.“¨
Tom Cruise: Bush ví
Na filmovém festivalu v Berlíně se pro mírovou cestu spolu s německými hostiteli vyslovily i hollywoodské hvězdy. Herec Dustin Hoffman prohlásil, že „i vietnamská válka začala lží“, kolega Edward Norton kritizoval prezidenta Bushe.
Když americký režisér Michael Moore přebíral francouzského Césara za zahraniční film, ocenil Francouze za vytrvalé odmítání válečného konfliktu. Stejnou cenu od Britské akademie získal Španěl Pedro Almodóvar, podle nějž filmaři pracující se světlem a tmou chápou, že musí zastavit „armády temna“.
Naopak herec Tom Cruise a režisér Steven Spielberg Bushe podpořili. Podle nich má o Husajnovi a jeho zbraních spolehlivé informace.
|
O Hitlerovi také tvrdili, že je směšný, říká Tříska |
|
„Mně je vždy podezřelé, po čem volá většina,“ říká režisér Matej Mináč. „Teď se ve světě konají shromáždění, kde oslavují Husajna skoro jako hrdinu a mírotvorce a Bushe jako nejreakčnějšího politika. Přitom Husajn neváhal vyvraždit tisíce vlastních lidí chemickými zbraněmi. Lidé, kteří tak vehementně volají po míru, si neuvědomují, že pokud se Husajn dostane k jaderným zbraním, budou právě oni jeho prvními terči,“ míní Mináč. Důvod, proč se někteří umělci neradi veřejně angažují, vidí v podstatě profese. „Čím víc se angažuje, tím víc se stává politikem a přestává být umělcem.“ Jiní si drží od mediálních anket odstup. „Myslím, že na koncertě se veřejně angažuju tak, že zeptáte-li se kohokoli, kdo na něm byl, čemu fandím, bude to vědět. Je to z očí do očí a nejde to nijak zkřivit,“ říká písničkář Jarek Nohavica. Spolu s hercem Martinem Dejdarem sdílí názor, že umělců takzvaně angažovaných u nás není málo. „Naopak do politiky umělci zasahují víc, než je zdrávo. Leckdy je to iniciativa politiků samých, neboť tak sbírají body u voličů,“ míní Dejdar. Potvrdil však, že nechuť umělců k vyslovení názorů může souviset s taktikou „nikoho nenamíchnout“, neboť „jsme malý národ a diváků je málo“. Sám by se s válkou smířil jen v krajní situaci. Producent Václav Marhoul o veřejném angažmá umělců říká: „Dělají to neradi, neboť jejich popularita je odvozená od lidí s různými politickými názory. Umělec své vyjadřování často podřizuje celkové náladě ve společnosti, pak mu samozřejmě může uškodit, když nahlas vysloví svůj politický názor nebo když podpoří to, s čím většina nesouhlasí. Ztratí tak své příznivce.“ Osobně má Marhoul jasno: „Pacifistické hnutí spojené s válkou v Iráku je stejně naivní jako pacifisté, kteří ve 30. letech dovolili Hitlerovi rozpoutat druhou světovou válku.“ Podobně uvažuje i herec Jan Tříska. Není kategoricky proti, nechce však ani vyslovit jednoznačné ano. „Kdybych měl odpověď, tak bych věděl víc než všichni politikové. V roce 1938 také někteří tvrdili, že Hitler je směšný kašpar s knírkem, dejte mu Československo, on sklapne. Ti, kteří měli takhle jednoduché odpovědi, se pak nestačili divit nad sedmi miliony zavražděnými Židy. Nikdo neví, zda teď situace není obdobná.“ Spisovatelka Eva Kantůrková podporuje válku, ovšem jen s mandátem OSN. Jde podle ní o složitý problém a k rozhodnutí má člověk nedostatečné informace. Herec a rocker Richard Krajčo již odpor k válce projevil na vyhlášení ankety Žebřík v Plzni, kdy si na pódiu oblékl tričko s nápisem Válku ne. Vedle Bushova razantního postoje ho rozčiluje i opatrnické chování místních politiků. „Neříkají ano, nebo ne, ale čekají, jak se situace vyvine, aby se k nějaké straně přidali,“ říká. Krajčo by se rád po zahraničním vzoru připojil k masovým protestům umělců. „Překvapuje mě, že nikdo nic nepořádá,“ říká, ale hned nabízí vysvětlení: „Když se někdo veřejně projeví, okamžitě se na něj začne ukazovat prstem, že se snaží zviditelnit.“ Jasně proti válce je i herečka Národního divadla a zpěvačka skupiny Ecstasy Of St. Theresa Kateřina Winterová: „Nejsem člověk, který by chodil na demonstrace, ale kdyby někdo zorganizoval protest herců, připojila bych se.“ Český prozaik Miloš Urban si nevýrazné angažování českých umělců ve věcech politických vysvětluje jinak: „Veškerý veřejný prostor je okupován politiky. Když proti něčemu vystoupíte, za něco se postavíte a řeknete to nahlas, český prezident vás okřikne, že jste se nezúčastnil politické soutěže.“ Urban se názor vyslovit nebojí: „Saddám je krutovládce, se kterým Iráčané neumí zatočit. Proto jsem pro vojenský zásah zvenčí, a čím dřív, tím líp. |
