Co se od vaší poslední návštěvy v roce 2004 změnilo?
S Prahou? Doprava! To je šílený, co se v tom městě děje. A jinak? (Dlouze přemýšlí.) Mám třetí dítě, méně vlasů, stejně jako kluci v kapele, a mám zase víc nakročeno k tomu, že se zblázním. Stárnu. Čím dál tím víc si uvědomuju, jak jsem vděčný za své štěstí. Mám tři nádherné děti, skvělou ženu, kámoše v kapele, kteří mi jistí zadek. A třeba teď před vchodem do nového stadionu třicet tisíc lidí, kteří se na nás přijdou podívat. To je přece super.
Ale to poslední zmíněné přece pro Metalliku není žádná změna.
Není a doufám, že to tak bude i po zářijovém vydání desky. (V době vzniku rozhovoru album Death Magnetic ještě nemělo název – pozn. aut.) Po dvou stech letech fungování Metalliky jsme konečně našli rovnováhu, při které vše frčí tak, aby byli všichni spokojení. Jsme jeden ke druhému tolerantnější. Dřív to bývalo rozloženo takhle: Metallica a pak rodina. Teď je kapela na druhém místě. Snažíme se být ve správném čase na správném místě, ať jde o koncerty nebo fotbalové turnaje našich dětí. Vždyť by to byla fuška, každej den na sebe oblíct to těžký rytířský brnění a odcválat do studia. Je mi čtyřiačtyřicet, na hádání a bitky už nejsem zvědavý.
Za poplatek nabízíte desku ještě před vydáním na internetu. Poučili jste se z kauzy Napster a chtěli tak předejít neoprávněnému šíření vaší hudby?
Pokud jde o kauzu Napster, ta byla především o moci. Nemám problém rozdávat cokoliv zadarmo, ale musí to být mé rozhodnutí. Napster to udělal za mne. Oni dokonce ani neřekli to zk...... "prosím". Jo, bylo by fajn, kdyby přišli a řekli: Drahá Metalliko, my jsme taková firmička Napster. Prosím, mohli byste s námi spolupracovat? Pak bych o tom aspoň přemýšlel. Máme smlouvu ještě na jednu desku u vydavatelství. Potom si začneme dělat, co chceme.
Čtěte v sobotní MF DNES
Rozhovor s bubeníkem Metalliky, který vznikl před červnovým koncertem v pražském Edenu, čtěte v sobotní MF DNES.
