"Vy ho chcete zabít! Podívejte se, jak vypadá! Pane Pafko, co jste to s ním udělali? To není možné, vždyť on umře! Dělejte něco!"
"Paní Veškrnová, to je normální pooperační stav, takhle vypadá každý pacient po provedené tracheostomii."
"Ne, to není možné! Já tu vaši nemocnici pozoruju už dlouho. To je neuvěřitelná hrůza! Z prezidenta jste si udělali atrakci pro vaše zaměstnance, a teď ho tady necháte umřít!"
"Nejste lékař, nemůžete vědět, jak vypadá pacient po operaci, navíc blízké pacientů běžně k nemocným nepouštíme. Obzvlášť když jsou na jednotce intenzivní péče."
str. 65
"Dášo, tak co se děje?" klekla si k ní na zem a zvedla jí ruku.
"Zdeno, tak co je s ní? Asi snědla ty prášky, co leží vedle ní. To jsou moje?" ptal se prezident u dveří koupelny.
"To nemůže být od těch prášků. Ty by neublížily ani desetiletému dítěti."
Tep byl normální. Všimla si, že její poloha napovídá spíše tomu, jako by si na zem sama lehla, než že by spadla. Ležela nepřirozeně, s vyrovnanýma nohama, ruce podél těla a hlavu obrácenou směrem ke dveřím.
Str. 120
P.S.: Téměř dva roky poté (říjen 1998) - Okolí prezidenta nemluví o ničem jiném: Manželka prezidenta Dagmar byla v době státní návštěvy USA viděna se svým osobním tajemníkem - propagátorem homeopatických léčebných metod - Milošem Rýcem v situaci, která vyvolává dojem, že jejich pracovní vztah se proměnil ve vztah velmi přátelský.
str. 130
Svora Přemysl: Sedm týdnů, které otřásly Hradem. Nakladatelství Svora, Praha 1998.
