Knihu koupíte za 254 Kč na Knihy.iDNES.cz
Stojím jen několik metrů od křesla, zatímco se mámina slova v mé hlavě skládají jako kamínky v nekonečné stěně. Jen jedna věta z ní vyčnívá. „Kopretiny ukrývají poklad.“
A vysvětlení mám přímo před nosem. Už celé roky. Kleknu si k ušáku a zmačkám si krajkovou spodničku i sukni, když divoce odsouvám batoh, aby mi nepřekážel. Skoro nemůžu uvěřit, že jsem před sedmi hodinami byla ještě ve škole. Událo se toho tak hodně, že jsem ztratila pojem o čase.
Potáhnu za odpárané okvětní lístky na jedné z nášivek, trochu ji uvolním a vklouznu prsty do vzniklého otvoru, kde nahmatám díru v čalounění.
Těžce polknu a potáhnu za nášivku, až zůstane viset na jednom okvětním lístku a pár nitkách. Když odrhnu látkovou kytku, najdu díru velikosti čtvrťáku. Vždycky jsem si myslela, že máma kopretiny na ušák přišila, aby zakryla ošoupaná místa. Ale mýlila jsem se.
Se sevřeným srdcem šmátrám na tři prsty hluboko v potrhaném čalounění, vytahuju vycpávku, až narazím na malou věcičku z kovu. Poslepu ten předmět zkoumám a přejíždím prsty po kruhovém tvaru, který se protahuje do dlouhého tubusu posetého drážkami a zoubky. Klíč. Vytáhnu ho na světlo. Visí na řetízku, který se v čalounění kroutí jako had.
Konečně začínám chápat. „Chceš-li zachránit svou matku, použij klíč.“
Možná bych se měla k smrti vyděsit, ale spíš se raduju, protože mám konečně hmatatelný důkaz, že se mi Alison snaží něco sdělit... a že její nesmyslné žvanění vůbec nebylo tak nesmyslné. Ba naopak – byla to jasná, souvislá nápověda.
Poklepu špičkami prstů na studený kov. Představuju si, co ten klíč asi odemyká. Nikdy jsem nic podobného neviděla. Po povrchu je zdobený složitým břečťanovým ornamentem z mosazi. Vypadá starožitně a je tak malý, že pasuje snad jedině do zámku dívčího deníčku.
Zavěsím si ho na krk a schovám pod tričkem.
Alison ale mluvila o kopretinách. V množném čísle.
Možná že i zbytek květin skrývá tajemství. Táta tu bude každou vteřinou, a tak se pustím do práce, aniž bych pomyslela na to, jak se táta bude tvářit, až najde své oblíbené křeslo v troskách.
Chcete si přečíst víc?Knihu Šepotání si můžete objednat na Knihy.iDNES.cz. |
Sáhnu po švýcarském nožíku, který má táta na konferenčním stolku, aby s ním otevíral dopisy. Vytáhnu čepel nůžek a rozstříhám kopretiny vedví. Pod nimi se objeví zející díry a kolem se prohánějí bílé kusy vycpávky jako sněhová vánice.
Brzy mě obklopuje slušná sbírka předmětů z Říše divů: starožitná spona do vlasů s rubínovou slzou na zahnutém konci, husí brk, viktoriánský vějíř z bílé krajky a k němu sladěné rukavice vonící po tělovém zásypu a černém pepři. Potlačím kýchnutí a odhrnu dvě fotky mé prapraprababičky, abych si pozorně prohlédla knížečku pod nimi.
Bříšky prstů pohladím ošoupanou obálku brožované knihy a zaměřím pohled na titul: Alenka v Říši divů. Jen slovo Alenka je přepsané červenou fixou na jméno Alison.
Tak tenhle „poklad“ jsem měla hledat! Všechny tyhle věci by mě pravděpodobně měly odradit od úmyslu skočit do králičí díry, ale já v nich vidím jen klíč ke zlomení rodinné kletby a k Alisonině záchraně. Za obálkou knihy je zastrčený průvodce po londýnských slunečních hodinách a přímo na titulní straně je socha chlapečka s hodinami na hlavě. Opřu se o dlaně, abych samým překvapením nespadla. Z obrázku mi kyne přesně ten kamenný chlapec, kterého jsem viděla tak jasně ve své mysli a u kterého jsem pozorovala hrající si děti.
CooBoo, přeložila Magdaléna Stárková
