Série Milénium

Série Milénium | foto: Nakladatelství Host, iDNES.cz

UKÁZKA: Milénium, které nenapsal Larsson. Vychází Dívka v pavoučí síti

  • 1
Čtvrtý díl Milénia, Dívka v pavoučí síti, dnes vychází v českém překladu. Zároveň se švédským originálem a dalšími překlady. „Nejtěžší bylo vymyslet děj,“ říká autor David Lagercrantz. Dívkou v pavoučí sítí navazuje na Stiega Larssona, spisovatele trilogie Milénium.

Dosavadní trilogie Milénium se dneškem změnila na tetralogii – vyšla Dívka v pavoučí síti. Po zesnulém Stiegu Larssonovi se pera chopil jiný švédský novinář a spisovatel, David Lagercrantz. Ten zatím bodoval na knižním trhu se sportovní biografií Já jsem Zlatan Ibrahimović.

„Když jsem se poprvé dozvěděl o Miléniu a otřepal se z prvotního šoku, nemohl jsem se dočkat, až se do toho pustím. Ani si nevzpomínám, kdy jsem se naposledy na něco tak těšil. Těšil a zároveň se toho děsil,“ přiznává Lagercrantz.

„Nejtěžší bylo vymyslet děj. Stieg Larsson byl mistr ve vytváření složité zápletky a k ní několika souběžných příběhů. To jsem chtěl dodržet. Zároveň ale musím říct, že to bylo to, co jsem si nejvíc užil. Posouvat děj a cítit, jak detaily zapadají na svá místa, to byla velká zábava.“

Dívka v pavoučí síti navazuje na předchozí knihy a vrací se i stejné postavy - Mikael Blomkvist, Lisbeth Salanderová, Erika Bergerová, inspektor Jan Bublanski nebo jeho spolupracovnice Sonja Modigová.

UKÁZKA Dívka v pavoučí síti

„Kdo to je?“ zeptal se.

Mladík na něj vrhl tak zhnusený pohled, až z toho Mikael zůstal úplně paf.

„Spadl jste z Marsu? Frans Balder je přímo legenda. Pojem.“

„Vážně?“

„Jasně, proboha!“ vyhrkl Linus. „Vygooglete si ho a uvidíte. Už po dvacítce se stal profesorem v oboru matematický informatiky a dvacet let je celosvětovou kapacitou ve výzkumu umělý inteligence. Sotva se najde někdo, kdo by se ve vývoji kvantových počítačů a neuronových sítí dostal tak daleko jako on. Neustále nachází chytrý a neortodoxní řešení. Má skvělej zvrácenej mozek. Uvažuje naprosto přelomově a novátorsky a zřejmě si umíte představit, že se o něj počítačový koncerny přímo rvaly, ale Balder si dlouho dával načas, než se nechal zaměstnat, chtěl pracovat sám. Teda ne tak docela, vždycky měl asistenty, z kterejch dřel kůži zaživa. Vyžaduje výsledky a drží se svejch hesel: Všechno jde, když se chce. Naší prací je posouvat hranice, bla bla bla. Ale lidi mu to žerou, poslouchají ho a doslova by se pro něj rozkrájeli. Pro nás, nerdy, je pánbůh.“

Dívka v pavoučí síti jako e-kniha

Novinku v elektronické verzi si můžete stáhnout za 239 Kč zde.

dívka v pavoučí síti 3

„To vidím.“

„Ale nemyslete si, že jsem nějakej jeho nekritickej obdivovatel, to ani náhodou. Moc dobře vím, že je to draze vykoupený, člověk s ním sice dělá převratný projekty, ale na druhou stranu je Frans strašně bezohlednej, nejeví zájem ani o vlastního syna. Tou svou nepochopitelnou lhostejností zapříčinil spoustu trablů, koluje o něm několik hroznejch historek, hlavně o tom, že vymačkal svý asistenty jako citron a zničil jim život. Ale i když to byl vždycky beznadějnej workoholik, takhle hrozně se nikdy nechoval. Nikdy tak hystericky nebazíroval na bezpečnostních opatřeních, a právě proto jsem tady. Chci, abyste si s ním promluvil. Vím jen to, že odhalil něco velkýho.“

„Aha, takže vy to víte.“

„Pochopte, normálně to není žádnej paranoidní šílenec — spíš naopak, když člověk vezme v úvahu, čím se zabývá. Ale teď se zamkl v baráku a skoro nevychází ven. Vypadá to, jako by měl strach, ale žádnej posera to nikdy nebyl. Spíš praštěnej cvok, co dělá vlny.“

„Takže on vymýšlí počítačové hry?“ zeptal se Mikael s neskrývanou skepsí.

„No… Frans věděl, že jsme všichni herní nadšenci, a myslel si, že bysme měli dělat na něčem, co nás baví. I jeho program umělý inteligence se do tohohle oboru hodil. Založili jsme skvělou experimentální laboratoř a dosáhli fantastickejch výsledků. Dobyli jsme nový území. Jenže potom…“

„Přejděte k věci, Linusi.“

„Věc se má tak, že Balder a jeho právníci napsali žádost o patent na nejinovativnější část technickýho řešení, jenže pak přišel první šok. Nějakej ruskej inženýr z Truegames podal tu samou žádost o fous dřív než on, takže Fransovi patent neuznali, což určitě nebyla náhoda. Ale to bylo vlastně fuk, patent je jen kus papíru, nás hlavně zajímalo, jak krucinál vyčmuchali, na čem děláme, a protože jsme všichni byli Fransovi oddaní, zbývala jen jediná možnost: někdo se nám přes všechny bezpečnostní opatření naboural do systému.“