Uvedenou částku opticky navýšily dva mimořádně nákladné projekty: z českých snímků Bathory a z hollywoodských druhý díl Letopisů Narnie. Vyrovnanou součást tvoří pouze reklamy, ale i ty už se jezdí točit do zahraničí.
Co se týče zahraničních zakázek, jejich úbytek mají na svědomí hollywoodské stávky, kvůli nimž stojí výroba, slábnoucí dolar, který natáčení mimo Ameriku prodražuje až o čtvrtinu, ale hlavně fakt, že Česko na rozdíl od jiných zemí stále nenabízí štábům žádné pobídky.
"Daňové úlevy neodpovídají vládnímu programu, ale jednáme o jiných variantách," zmínil producent Petr Keller takzvané vratky – určité procento, jež státy vracejí filmařům z peněz, které v dotyčné zemi utratili.
Jinak podle Kellera hrozí, že spolu s americkými zakázkami začnou z Česka odcházet i zdejší profesionálové. "Půl štábu na filmu Hellboy 2 v Budapešti přišlo z Prahy," uvedl.
U českých filmů vypadá situace růžověji: točí se jich víc, loni si připsaly pětatřicet procent všech tržeb z našich kin, letos je to zatím dokonce přes čtyřicet procent.
Jenže návštěvnost obecně je letos výrazně slabší a někteří distributoři už se nechali slyšet, že ne každý český film budou automaticky uvádět do kin. "To je v pořádku, ruka trhu vytřídí kvalitu, konkurence prospívá všem," uvedl producent Pavel Strnad.
Podle Heleny Uldrichové z Barrandova by měla kvalitu národních děl vylepšit i nová koncepce státního fondu kinematografie, který hodlá poskytovat větší částku menšímu počtu projektů a brát v úvahu i mezinárodní koprodukce. Šanci by tak mohly dostat i filmy výpravnější, včetně historických látek.
