Jak se krotí krokodýli a ještě dravější Rafťáci se půlmilionové hranice snů dotýkají. Pokud Účastníci zájezdu, přepis bestselleru Michala Viewegha v režii Jiřího Vejdělka stvrdí, co naznačovaly pracovní ukázky, pak s diváckým příslibem přichází i filmařská událost.
Vtip na zapřenou
Samozřejmě základem je obchodní značka jménem Viewegh, navíc autor si už začal i scénáře podle vlastních knih upravovat sám. V režisérovi však, jak uznává, hledá partnera „naladěného na podobnou strunu“. U Románu pro ženy jej našel ve zkušeném mistru žánrové stylizace Filipu Renčovi, kdežto Účastníků zájezdu se ujal Jiří Vejdělek, dosud podepsaný jen pod seriálem Redakce.
Debutující režisér navíc „vyfasoval“ možná vůbec nejzáludnější spisovatelův text, v podstatě kaleidoskop postaviček a příhod spojených cestou k moři autobusem plným zásob piva, řízků a výbušných vztahů. Ne náhodou se kdysi uvažovalo o seriálové verzi knihy. Přebudovat postřehy o polistopadové české turistice ve filmový příběh nemuselo být snadné, zvláště když Vieweghův a Vejdělkův styl humoru, jehož mají oba vrchovatě, se mohou lišit.
Ale režisér tvrdí, že spory neměli. Většinou se při psaní shodli a pokud ne, udělali dohodu, že Vejdělek scénu natočí podle svého a když se autorovi nebude líbit, vystřihne ji.
„Jen jednou mi trochu zatrnulo. Vymyslel jsem pikantní seznámení hlavní hrdinky Jolany a potápěče Vladimíra v autobuse. Napadlo mě to až během obhlídek, takže scéna nebyla ve schválené verzi scénáře a ani já si nebyl úplně jist, jestli ten vtip není moc drsný. Zrovna jsme to měli točit - a Viewegh zničehonic přišel. Poštval jsem Jitku Kocurovou a ostatní mladé herečky, aby se šly mistra zeptat, co plánuje za další román, a než se vymanil z půvabného kroužku, rychle jsem neschválenou scénu natočil. Ve filmu zůstala stejně jako většina ostatních, u nichž váhal. Jsem pyšný, že ho nakonec pobavily a že jsem ho přesvědčil,“ přiznal režisér.
Herecké souhvězdí
Český film drží na výsluní i náklonnost diváků k domácím hercům, což slibuje Účastníkům zájezdu další body k dobru. Film totiž nabízí herecké souhvězdí napříč generacemi. Už zmíněnou ústřední postavu Jolany představuje Anna Polívková; vidí ji jako „milou, vtipnou, zábavnou dívku, která snadno navazuje vztahy, ale má problémy se svým vzhledem“. Její věčně znesvářené filmové rodiče vytvářejí Eva Holubová a Bohumil Klepl. „Jako manželé budeme věrohodní už proto, že my s Kleplem tak trochu manželé jsme,“ připomíná Holubová jejich společnou éru Divadelních poutí.
Na Jadran se zájezdem vyrážejí také dvě starší dámy v podání Květy Fialové a Jany Štěpánkové. „Šarlota je mírná osůbka, která se pohybuje či spíše vznáší trochu mimo čas a prostor,“ říká o své roli Fialová. „A moje Helga je poněkud sarkastická dáma, která za ironií skrývá lásku a něhu, s níž se dívá na pošetilé nápady své přítelkyně,“ dodává Štěpánková.
Hvězdou výpravy a lamačem dívčích srdcí v podání Ondřeje Kovala je populární hudebník Max, který si výjimečně dopřává výlet s dávnými přáteli, homosexuální dvojicí v podání Jaromíra Noska a Adriana Jastrabana. Zajímavým překvapením se může stát modelka Jitka Kocurová v roli průvodkyně Pamely.
„Je velmi krásná, velmi vnadná, ale velmi naivní, takže to místy hraničí s hloupostí,“ charakterizuje svou hrdinku vzbuzující smích i dojetí. „Na svých pětadvacet se chová jako patnáctka. Má nasazené růžové brýle, s nimiž chodí, spí, prostě funguje. S každým mluví jako s malým dítětem a každému se snaží vnutit svou představu o tom, jak je život krásný. Každému by snesla modré z nebe, ale zároveň čeká, že se všichni budou chovat podle jejího modelu,“ dodává.
Sestavu doplňují typická rodinka s dětmi, dvě dorostenky lačné exotických milostných zážitků, zakřiknutý samotářský potápěč a v neposlední řadě Karel a Karel čili kouzelné duo řidičů autokaru, které hrají Pavel Liška a Miroslav Krobot, oba čerství nositelé hereckých Českých lvů. „Dokonce jsem autobus dva kilometry řídil a jsem na to patřičně hrdý. Sice na uzavřené vedlejší silnici, ale předstírali jsme, že se řítím po dálnici,“ pyšní se Krobot.
Dvojčata v sále
České filmové jaro zatím přeje i televizi Nova, která svůj vklad jasnozřivě poskytla právě hitům: „Krokodýlům“, Rafťákům a také Účastníkům zájezdu. „Je to příběh z pohledu televize naprosto ideální, v postavách hrdinů totiž zahrnuje všechny myslitelné cílové skupiny diváků. Starší i mladší, muže i ženy, publikum městské i venkovské, většinové i menšinové,“ prohlašuje Petr Chajda z Novy.
Reakce diváků z takzvaných testovacích projekcí mu dávají zapravdu, krátce po premiéře si snímek navíc vyzkouší, zda má i nadnárodní účinnost. Byl přijat do soutěže prestižního newyorského festivalu Tribeca, který založil Robert De Niro.
Nicméně chléb se bude lámat v českých kinech. Zopakuje film úspěch nejčtenějšího Vieweghova románu? A jaký je vůbec rozdíl mezi čtenáři jeho knih a diváky vieweghovských filmů - ve věku, pohlaví, vzdělání, vkusu? „V tomhle ohledu jsem nedělal žádná sociologická šetření,“ směje se Vejdělek.
„Obdivovatelům Michala Viewegha jsem nekontroloval ani vzdělání, ani věk, a dokonce ani pohlaví, byť ho prý čtou především mladé ženy. Mám ovšem dojem, samozřejmě ryze laický, že kdybychom vedle sebe postavili modely průměrného čtenáře a průměrného diváka Účastníků zájezdu, stála by před námi v podstatě dvojčata. Jen s tím rozdílem, že jedno by přežvykovalo popcorn a druhé mělo na nose brýle na blízko.“
