V Americe máte dva bratry a dvě sestry. Stýská se vám po nich?
Nejvíc se mi stýská po nejmladším bratrovi, kterého jsem neviděla skoro devět let. On má jiného otce než ostatní sourozenci a žije v jiném státě. Když jsem jela zpátky do Ameriky, nepotkali jsme se. Tak si často telefonujeme. Teď je mu devatenáct. Viděla jsem ho, když mu bylo jedenáct. Nedávno mi povídal, že má řidičák, auto a bude studovat na univerzitě. Já si ho pamatuju jako kluka.
Přijeli příbuzní za vámi?
Mohli by přiletět na návštěvu, ale mají strach z letadla. Je to pro ně daleko. Musí nám stačit telefon a e-mail. V listopadu to bude pět let, co jsem byla naposledy v Americe. Mám spoustu neteří a synovců, ale viděla jsem tři. Sestra má pět dětí. Říkáme, že je jako stroj na děti. To je náš rodinný vtip. Jenom já, jako nejstarší, a můj nejmladší sourozenec nemáme děti.
Česko je pravé místo, žijí zde ti správní přátelé, nebo na vás působí všechno dohromady?
Všechno tady není dokonalé, mám problémy, ale myslím, že je to přirozené. Všechno přece nemůže být na sto procent. Musí být nějaká rovnováha. Dobré věci vyniknou v porovnání s těmi špatnými. Některé lidi mám ráda a jiné nesnáším.
Můžete je jmenovat?
Ne, takhle to není. To se nedá přesně vymezit. Mě spíš otravují některé jevy. Vemte třeba lidi na úřadech. Často na nich vidím, že nemají rádi svou práci. Nechápu to. Proč nedělají něco jiného, aby byli víc v pohodě? Nebo v prodejně potravin potkám nepříjemnou prodavačku. Nejdřív mě naštve, ale pak mávnu rukou a rychle na ni zapomenu. Nechci ztrácet energii ve špatných myšlenkách. Cizinci říkají, že Češi jsou nepříjemní, hrubí. Ale já myslím, že nejdřív by se člověk měl pokusit porozumět Čechům a jejich způsobu života. Lidi potěší, když mluvím špatně česky, než kdybych byla arogantní a čekala, že se mnou budou všichni konverzovat anglicky. Znám anglicky mluvící lidi, kteří jsou už deset let v Praze, a neumějí ani slovo. Myslím, že je chyba chtít někde bydlet a nesnažit se učit tamější jazyk.
Proč máte vizitky, na kterých jste vyfotografovaná v kroji?
Já jsem si jednou na koncertě oblékla moravský kroj a strašně se mi to líbilo. Nechala jsem si pak udělat ty vizitky. To jsem já, moravská holka. Kde je moje slivovice? Možná to může být pro někoho problém, že jsem si oblékla lidový kroj. Ale já tím nechci nikoho urazit.
Čili vaše srdce je nakloněno spíš Moravě?
V Čechách všichni pijou pivo, kdežto na Moravě víno a slivovici. Mám ráda celé Česko, ale jsem spíš na víno a slivovici.
Vy jste českomoravský patriot!
Jasně, vždyť Slezsko je taky krásné. Jednou jsme potkali nějaké cizince, mluvili jsme o Česku. A Matěj Ruppert, zpěvák Monkey Business, řekl: "Tonya je horší než skinhead. Ona je největší českej nacionalista." Byl to jeden z jeho nejlepších vtipů. Mám to tady ráda, tady můžu být czech nacionalist, nosit moravský kroj a pít domácí slivovici. Ještě se musím naučit text hymny. Dostala jsem knihu moravských národních písní. Je to dárek od kamaráda, který je napůl Švýcar a napůl Slovák.
Jaké české pohádky jste si oblíbila?
Princeznu se zlatou hvězdou na čele. Lada je moje nejoblíbenější princezna. České pohádky jsou výborné. Mám ráda i staré komedie s Věrou Ferbasovou nebo filmy s Ivou Janžurovou.
Čím je vám sympatická Lada?
Lidem se víc líbí Popelka, chudinka, která se stane princeznou. Lada je krásná princezna, která nosí myší kožíšek a pracuje jako služka v kuchyni. Je mi sympatičtější. Mám ráda takový příběh, ve kterém někdo nahoře může poznat, že není lepší než lidi dole. Na to myslím, když se mi nechce jet tramvají. Říkám si: Jsem stejná jako ti, kteří jezdí tramvají. Stejně jako oni musím vstávat do práce. Nejsem Krasomila, pyšná princezna. Musím být jako Lada v myším kožíšku.
Kdy jste začala rozumět česky?
Trvalo to asi dva roky. Zpočátku jsem vůbec nemluvila. Poslouchala jsem pozorně, jak se baví mezi sebou muzikanti, protože jsem jim chtěla rozumět. Ale jak oni mluvili! Jednou, když jsme byli na nějakém zájezdu, jsem šla dolů na snídani a oni se mně ptali: "Tak co, Tonyo, jak jsi se vyspala?" Já říkám: "Kurva, to bylo peklo!" Oni se úplně zhrozili: "Takhle přece nemůžeš mluvit!" Začala jsem česky podle nich, ale úplně sprostě. Teď už je to v pohodě, i když někdy si sama říkám: "Hej! Nemluv takhle! Musíš být slušná jako dáma."
Budete zpívat česky?
Ne, to je moc těžké. Můžu zazpívat "měla babka čtyři jabka", to může být roztomilé třeba na večírku, ale doopravdy to nemá smysl. Ještě na to nejsem připravená. Zpívala jsem i blues, house music, mám své místo v kapele Monkey Business. A chci si také zkusit něco úplně svého.
Proto máte kapelu Tonya Graves and Her Rhythm Desperados?
Tahle skupina je něco jiného než Monkey Business. V Monkey Business jsem členem společnosti a je to v pohodě, zatímco Rhythm Desperados je moje kapela. Lidi, kteří mě uvidí v Monkey Business, si můžou zajít na Desperados, aby mě víc poznali. Jsem schopná zvládnout obě kapely. Spousta lidí v Čechách má víc než jednu kapelu. Jsou muzikanti, musí hrát a já musím zpívat. Víc kapel, to je víc zábavy pro všechny.
Co hrajete s Rhythm Desperados?
Třeba Stevieho Wondera, George Bensona, Sade a další věci, které máme rádi.
Skládáte?
Nejsem skladatelka, neumím hrát na žádný nástroj, nejsem ani výborný textař. Lidi rádi poslouchají můj hlas. Tak se toho držím. Můj sen byl zazpívat si jazz jako staré zpěvačky Dinah Washingtonová, Billie Holidayová, Ella Fitzgeraldová, Sarah Vaughanová. Myslím, že kromě Billie Holidayové tyhle zpěvačky neskládaly. Ale měly hlas a opíraly se o dobré skladatele a muzikanty.
Chtěla byste se vrátit do Ameriky jako zpěvačka?
S Liquid Harmony jsme vystupovali v Americe. Kluci byli nervózní. Jedeme do Ameriky, budeme tam hrát! Pro ně to byl stejný pocit jako pro mé rodiče, kteří říkají: Tonya zpívá v Evropě. Přitom v New Yorku jsme vystupovali v menším klubu, než je pražská Malostranská beseda. Pro mě bude lepší, když budeme hrát víc v Evropě. Teprve pokud uspějeme, mohli bychom vyrazit do Ameriky. Když lidi v Evropě řeknou, je to v pohodě, bude to dobrý.
Jednou z vašich zálib je shromažďování bot. Kolik párů už máte?
Asi padesát. Mám malý byt, občas musím nějaké vyhodit. To je život. Mám ráda Zlín, hlavní město bot v Česku. Hrála jsem tam s Lubošem Andrštem, Liquid Harmony i s Monkey Business. Vždycky jsem si koupila boty. Každý třetí zlínský obchod prodává boty, je tam muzeum bot. A mají tam slivovici.
|
Tonya Gravesová * zpěvačka skupiny Monkey Business, má i vlastní kapelu Tonya Graves and Her Rhythm Desperados * narodila se 17. 12. 1969 ve státě New York * zkoušela studovat herectví, dělala servírku, koupala kočky a psy u veterináře. V roce 1995 odjela do Evropy. Stavila se v Česku a pak přijela na tříměsíční dovolenou, která trvá dodnes. První dvě česká slova, která se naučila, byla sleva a boty * v Praze zpočátku učila angličtinu a zpívala s kapelou Luboše Andršta, Tony Blues Bandem, vydala album s kapelou Liquid Harmony |
 Americká zpěvačka Tonya Graves. |
 Americká zpěvačka Tonya Graves. |
 Americká zpěvačka Tonya Graves. |
 Americká zpěvačka Tonya Graves. |
