|
Rozhovor s Chemical Brothers najdete ZDE. |
Zpočátku bylo dění rozdrobeno do několika žánrově oddělených scén. V Techno Wigwamu se na tanečníky v pekelném sledu valily hory nelidských, rytmicky pregnantně seřazených zvuků, v Jungle Zoo lidé trhaně poskakovali pod náporem svištících bubenických smrští a řezavých basových linek, Freestyle club nabídl především vhled do současného londýnského klubového světa: hrál se živelný breakbeat a uhlazený 2step. A v chill-outu neboli C-Loungi se rozléhal poživačně delikátní jazz skloubený s elektronikou.
Ale jak se blížila půlnoc, lidé opouštěli monotematicky zaměřené scény a vypravili se na "Chemiky". Hned intro, několikaminutový shluk drásavých zvuků, přivedl dav k šílenství. A když se z abstraktní zvukové mlhoviny vylouply tóny jejich kraftwerkovské parafráze Music: Response, nadšení publika neznalo mezí. Vizuální i zvuková složka vystoupení Chemical Brothers připomínala svou neochvějností a monumentálností americké historické velkofilmy. Nebo Hvězdné války. Z dálky to vypadalo, jako by se nad rozkmitaným davem vznášel vesmírný koráb a metal do zfanatizovaných lidí světla a zvuky. Na obrovském kruhovitém plátnu se rozběhly divoké projekce: jednou veselé a odlehčené, například do rytmu divoce poskakující silueta koně, jindy hypnotizující a strhující grafické obrazce.
Chemicals se nesnažili o složité vyhrávky, ale o přesně cílené velkolepé melodické plochy podestřené psychedelickým mrakem ruchů a zvuků. To vše doplnili nezbytnými tanečními rytmy; chvíli to nad Proboštskými jezery dunělo v rytmu zběsilého techna, pak se tu rozléhala valivá, agresivní hiphopová rytmika. Tradiční, rockem vyškolený posluchač by tenhle "chemický" koncert označil za bezmála dvouhodinové medley. Byl to nepřerušovaný proud hudby, ve kterém se vynořují a spojují různé útržky a variace známých melodií. Tisíce lidí spokojeně po dlouhé minuty křepčily pouze s doprovodem jediného, pisklavého, škrábavého a všelijak modulovaného zvuku, který se po čase opět rozlil v mohutné proudy melodií a ruchů.
Pro Chemicals znalé obecenstvo to byla dobrodružná hudební křížovka plná nečekaných zvratů, kreativní i nadmíru zábavná. Vypjaté experimentování i sborové chorály a zpěv, to když zazněly útržky skladeb Hey Boy, Hey Girl nebo Star Guitar.
Přídavek Private Psychedelic Reel vyzněl jako omamná, chytlavá, podmanivá elektronicko-kytarová a psychedelická rána kladivem do hlavy namísto rozloučení. Na letošní Open Air Field se bude vzpomínat především v souvislosti s Chemical Brothers.
Už jen proto, že alespoň na chvilku dokázali spojit roztěkané a nesourodé obecenstvo. Když Chemicals dohráli, všichni se zase vrátili do svých stanů a dál žili svým technem, junglem nebo čímkoli jiným.
 Buďte zdrávi, pozemšťané. Tom Rowlands, polovina dua Chemical Brothers; druhým členem osádky tohoto vesmírného zvukového korábu je Ed Simmons. Jeho přistání u Proboštských jezer sledovalo víc než 12 tisíc lidí. |
 Chemical Brothers při svém vystoupení na hudebním festivalu Open Air Field u Proboštských jezer (4. července 2002). |
 Chemical Brothers při svém vystoupení na hudebním festivalu Open Air Field u Proboštských jezer (4. července 2002). |
 Chemical Brothers při svém vystoupení na hudebním festivalu Open Air Field u Proboštských jezer (4. července 2002). |
 Pohled na hlavní podium hudebního festivalu Open Air Field u Proboštských jezer, kde vystoupila britská skupina Chemical Brothers (4. července 2002). |
 Publikum na hudebním festivalu Open Air Field u Proboštských jezer, který pořádala agentura Lighthouse (4. července 2002). |
 Publikum na hudebním festivalu Open Air Field u Proboštských jezer, který pořádala agentura Lighthouse (4. července 2002). |
