Ken Loach se opět zaměřil na hrdiny z okraje společnosti a na jejich těžkou životní situaci, ze které není úniku. Stárnoucí nezaměstnaný a vyléčený alkoholik Joe trénuje podobně neperspektivní mladíky v nejslabším fotbalovém týmu Skotska. Snaží se pomoci svému svěřenci Liamovi a jeho manželce Sabině, závislé na heroinu, odpoutat se od terorizujícího drogového magnáta McGowana. U toho se mladý pár, starající se navíc o čtyřletého syna, zadlužil kvůli každodenní potřebě obohatit svůj krevní oběh, a i když se Liam dokázal své závislosti zbavit, jeho žena dluh stále prohlubuje.
Po jednom z mnoha prohraných zápasů si na Liama počkají McGowanovy gorily a předvedou ho svému šéfovi. Sabina si mezitím v čekárně u doktora prožívá nejtěžší abstinenční syndrom a po scéně, kterou ztropí, ji její lékař odmítne dále léčit. Nyní jim už zbývá jen jediná šance, buď bude Liam pro McGowana prodávat, nebo pro něj Sabina šlapat chodník.
Joe, bývalý překupníkův kamarád z dětství, se pokusí vše v klidu urovnat a dostane nabídku, že může za Liama zaplatit dluhy vlastními službami. Vyzvedne tedy z přístavu vůz a doveze ho na místo určení. Možná tím na chvíli pomohl mladé dvojici s dítětem před pomstou, klesne však u svých starých přátel a hlavně u Sáry, své nové milenky, kterou poznal teprve před pár dny. Joe běží za McGowanem, sdělí mu své rozhodnutí všeho nechat, ale když se nesetká s pochopením, zmlátí basseballovou pálkou nejen jeho, ale i celou ochranku. Stačí ještě dát Liamovi posledních pár liber, aby sebral ženu, dítě a někam utekl, a zpije se do němoty. Když se s kocovinou probere, padne jeho pohled na oběšeného Liama, který tak chtěl už nadobro ušetřit svou rodinu.
Loach zdařile zachytil surově neradostné prostředí a bezvýchodnou situaci hrdinů, přesto, především v první části, působí snímek vtipně a zčásti i radostně. Jakoby příběh milostného vzplanutí mezi Joem a Sárou překrýval všechny problémy. Postupem času romanci stále více odsouvá nezadržitelný sled událostí, po tragickém konečném řešení ale opět dojde k usmíření na Liamově pohřbu.
Jmenuji ji Joe je tedy opravdu romancí, nijak radostně optimistickou, ale tvrdě reálnou. Peter Mullan jako Joe Kavanagh tuto zdánlivou opravdovost jen umocňuje. Přesvědčivosti ale bohužel trochu ubírají některé nepochopitelné zvraty ve scénáři ve druhé polovině filmu. I přesto se ale jedná o zajímavý film, který stojí za shlédnutí.
