První Hodinou pravdy z roku 2002 provázel Petr Svoboda, v obnovené verzi ho vystřídal Aleš Háma. Týmy nadále plní zadané úkoly s vidinou výher podle vlastní volby, drobná změna tkví v tom, že vedle rodin se mohou účastnit party kolegů nebo přátel a v mezihře si zabojují i diváci ve studiu.
O co? O sluchátka. Dáma, která nestihla v limitu seřadit karty, dostala jako cenu útěchu právě a pouze balíček karet. Naopak divačka, jež si ve výčtu našich prezidentů vybavila i Klementa Gottwalda, sluchátka vyhrála. To bude závisti!
Za nejbizarnější úkol lze označit test ze znalosti komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku, čímž si Kavčí hory přihrály „malou domů“. Nejnudnější byl výběr cen na přání: myčka, sušička, počítač, bazén, sedací souprava, vesměs sny bez fantazie.
Nejvzhlednější reklamu své profesi udělaly mladé muzikantky ve sportovních dresech a největší vtip zářil v závěrečných titulcích - totiž povinné upozornění, že „pořad obsahoval product placement“. Mohutné propagace výrobků by si všiml i slepý, o sponzorském rámci celé hry ani nemluvě.
Nastala prostě skutečná hodina pravdy: nové nápady ČT nemá, staré jen navoní. Takže místo Kufru se třeba objeví Tlumok, z Šesti ran do klobouku se stane Pět ran do čepice a Deset stupňů ke zlaté dostane verzi Tři kroky k myčce.
