"V letech 1998-2000 dostal státní fond kinematografie celkem 338 žádostí o finanční příspěvek, ale z toho jen osm projektů se týkalo tvorby či distribuce dětských děl, přičemž šest žadatelů podporu získalo," shrnuje Miroslava Humplíková z Krátkého filmu. Dlouhé čekání na potřebné novely tří souvisících zákonů - o fondu kinematografie, audiovizi a televizním vysílání - zase podle odborníků z nedávného semináře brzdí nejen členství Česka v programu Media plus, jehož prostřednictvím financuje Evropská unie různé audiovizuální projekty, ale pro animovaná studia také oddaluje možný vstup do specializované organizace zvané Cartoon.
Cartoon vznikl v Bruselu v roce 1988, s podpisem stanov Evropské asociace kresleného filmu, aby na starém kontinentu sjednotil odvětví do té doby roztříštěné, a tudíž vystavené americké i japonské konkurenci. Nyní ze spolupráce evropských studií pod střechou Cartoonu vznikají především dlouhometrážní seriály, ale kreslených děl vůbec přibylo: ročně jich Evropa vyrobí více než 800 hodin, v roce 1986 to bylo 60 hodin. "Některé evropské firmy se dokonce věnují téměř výhradně kreslené tvorbě, což bylo dřív nemyslitelné. Přicházejí totiž s objevem, že kreslené filmy jsou kvalitní výrobky, které lze dlouho skladovat bez nebezpečí zkázy a s nimiž je možné kdykoli obchodovat," připomíná Humplíková. Navíc Cartoon organizuje školicí programy pro animátory a má databázi pěti tisíc evropských odborníků z oblasti animace.
Tuzemské blýskání na lepší časy snad slibuje probuzený zájem o dětská představení v kinech. Zdenka Deitchová, nová šéfka kdysi slavné dílny kreslených děl při Krátkém filmu, pražského Studia Bratři v triku, zase chce přijímat mladé lidi a zpátky získat ty, kdo odešli: "Jakmile se zpozdí výplaty, zaměstnanci ztrácejí důvěru ve firmu. Proto je důležité mluvit s nimi, aby věděli, že studio bude dál existovat a točit. Hledáme už nové projekty pro příští rok. Ideální je, když si zákazník přinese vlastní látku, my uděláme klasickou animaci a dokončovací práce na počítači."
Animace není jen pražskou záležitostí. Ožívá někdejší království dětského filmu ve Zlíně: naplno už běží výroba dvaapadesátidílného seriálu Bob a Bobek, přičemž většinu realizačního týmu tvoří absolventi zdejší filmové školy. "Naplňuje se myšlenka, že nejnadanějším studentům naší školy nabídneme dlouhodobou práci," podotýká šéf Ateliérů Bonton Zlín Zdeněk Skaunic. Dodává, že do Zlína přejde také výroba nových dílů dalších populárních cyklů, loutkových Pata a Mata (... a je to!) či kreslených Macha a Šebestové, nyní na cestách. Jedná se o Spejblu a Hurvínkovi a připravuje se animovaná verze dosud jen rozhlasového seriálu Tlučhořovic rodinka, již zosobňují herci Jiří Lábus a Oldřich Kaiser.
