Sérii chvil, v nichž v sobě pocity dojetí rozpoznal nejeden "odvážný indiánský bojovník" (ba i cynik od Vltavy) zahájil úvod programu na hlavní scéně Bojiště, který obstarali The Tap Tap. Nejde jen o "atrakci", že kapelu z větší části tvoří handicapovaní studenti Jedličkova ústavu, ale i o to, že jejich mnohaperkusní aranžmá leckterých převzatých písní jsou vlastně zajímavější než originály. Michael Jackson a Visací zámek prominou.
Svatého přijímání se zúčastnil i zakladatel akce Martin Věchet
Ani zcela nevěřící nemůže nepřipustit, že být přítomen bohoslužbě pod širým nebem v rockovém amfiteátru je věc unikátní a velmi působivá. Mši prvotně věnovanou Václavu Havlovi a Ivanu Martinu Jirousovi sloužil pražský biskup a někdejší disident Václav Malý, který věnování rozšířil i o oběti nejrůznějších probíhajících válek a katastrof i o aktuálně odsouzené ruské rockerky. Mimochodem, aby na mši zaznělo anglické sousloví Pussy Riot, to se asi může taky stát jen v Trutnově.
Odpolední bloky patřily s výjimkou pop-punkových Rybiček 48 legendám české scény. Garage, Vltava i Visací zámek samozřejmě na Bojišti zabírají, ať to hrají třeba posté - a posté prvé zaberou i napřesok. První import dne, britské Hawk Eyes, předcházely dobré zvěsti, jejich blok byl velmi energický a velmi dobře přijatý, samotná hudba ale nic třeskutě originálního nepředstavovala. Normální moderní tvrdý rock bez chuti a zápachu.
Marta Kubišová
Marta Kubišová je samozřejmě - zvlášť pro lidi, kteří jezdí do Trutnova - především symbol. Z tohoto hlediska je její účast na festivalu, věnovaném mj. Václavu Havlovi zcela samozřejmá. Bylo by ale škoda, kdyby zapadlo, že její blok byl skvělou ukázkou toho, jak kvalitní byl český pop 60. let. Kubišová vsadila vesměs na hity z této doby a ve výborné formě a s all stars kapelou Petra Maláska za zády odvedla mimořádný výkon. Ten strhl ke sborovému zpěvu i už vlastně třetí, -náctiletou generaci trutnovských návštěvníků. Klobouk dolů.
Belgičtí dEUS jsou vedeni jako jedna z hlavních hvězd letošního Trutnova - a samozřejmě právem. Jedna z vůdčích kapel evropského alternativního rocku ukazuje desku od desky (a koncert od koncertu), že lze stále stavět na klasických základech žánru a přitom jej bez recyklace inovovat. dEUS mají svébytný výraz, pracují s hutnými hudebními plochami, které živě skvěle fungují, přitom ale nezapomínají na to, že základem rocku, a to i toho alternativního, je především písničková forma.
Na pódium Bojiště se letos vrátil Ondřej Havelka se svým orchestrem Melody Makers a očekávaně svým vtipně pojatým revivalem meziválečného jazzu (často mnohem odvazovějším než leckterý bigbít s ostrými kytarami) areál opět nadchl. Utajený bonus v podobě Havelkovy kooperace s Horňáckou hudeckou muzikou Petra Mičky trochu doplatil na pozdní hodinu, ale i tak byl dalším, dosud v Trutnově nevídaným zpestřením. Své vrozené muzikantství nicméně Moraváci realizovali ještě dobrou hodinu víceméně sami pro sebe a pár hostů v zákulisí.
Živo pochopitelně bylo i na dalších scénách. V Trutnově si své posluchače najde každá kapela, ať to jsou experimentující Kazety, undergroundové legendy typu Dáši Vokaté, originální písničkářka Jana Šteflíčková nebo slovenští bluesmani ZVA 12-28 Band. Žánrová bezbřehost je v souvislosti s touto akcí zmiňována vždy a všude, stává se možná jedním velkým klišé - ale co naplat, když je to prostě pravda.
Sobotní program je ze všech čtyř dní nejnabitější. Návštěvníky mimo jiné čeká společné vystoupení Michaela Kocába se slovenskými Karpatskými chrbáty, Jaroslav Hutka, Plastici nebo Jiří Schmitzer, jakož i dvě největší zahraniční hvězdy letošní soupisky, kapela Korn a John Cale.
GLOSA: Jakápak "vzpoura na facebooku"?Hradecká MF Dnes v pátek uveřejnila článek s názvem Vzpoura na Facebooku: Nedotknutelný Trutnov? „Jen disidenti, kteří nevědí, proti komu bojovat“. Pojednává o facebookové iniciativě člena zcela neznámé skupiny Masterpiece Matěje Dostálka, pojmenované Sere mě Trutnov Open Air. Pan Dostálek dělá z pořadatele festivalu Martina Věcheta bezmála satanáše, který zneužívá jména Václava Havla, staví festival na konzervativním programu, a nařkl jej z jakéhosi věčného falešného disidentství. Není vcelku třeba se k soukromé iniciativě jednoho hudebníka vyjadřovat. Než si ale začneme dělat nějaké závěry, je dobré si uvědomit dvě podstatná fakta. Za prvé: skupina pana Dostálka v Trutnově třikrát hrála (což i on sám přiznává), ale letos nehraje - právě proto, aby se program každý rok neopakoval. Že by tedy něco jako uražená ješitnost? A za druhé: v sobotu v poledne měla jeho iniciativa na facebooku "celých" 78 sympatizantů. Každý, kdo zná rychle nabíhající množství přátel u skutečných "vzpour na facebooku", si o dopadu téhle akce asi pomyslí své. |
