RECENZE: Trosečník sibiřský popisuje putování po SSSR klukovskýma očima

Takové dobrodružné cestování po velké zemi by možná chtěl zažít leckterý kluk. Pokud by ovšem tou zemí nebyl zrovna Sovětský svaz třicátých let jako v případě Václava Kličky, otce Světlany Glaserové, která jeho dětské osudy poutavě popsala i krásně ilustrovala v románu Trosečník sibiřský.

Obal knihy Trosečník sibiřský | foto: Plus

Kniha je založena na otcových vzpomínkách, ale tím, že autorka pro vyprávění použila chlapcovu ich-formu, tedy líčení v první osobě, získává kniha na zvláštní autenticitě.

Malý kluk, narozený na západní Sibiři tatínkovi Čechovi a mamince Rusce, prožije prvních pár let v rodinném statku. Jenže ze Stalinovy vůle přichází éra rozkulačování a otec rodiny tuší, že by katastrofa mohla postihnout i jeho.

Nezbývá než se pokusit před represemi uniknout, vydá se tedy i se svou manželkou, čtyřmi dětmi a vším, co dokázal z majetku pobrat – včetně krávy, na dalekou anabázi do Vladivostoku.

Má štěstí, že je cizinec a „důlní expert“, takže snadno nachází práci, jenže nebezpečí je pronásleduje stále a jeden přesun stíhá druhý. Až do roku 1937, kdy Josefa Kličku jako „německého špiona“ zatknou.

Smutek i vtip

Malý Václav se na všech těch cestách a na místech, kde jeho rodina nachází dočasný azyl, chová jako správný kluk. Tedy zlobí často až k nesnesení, rve se, utíká a občas trpí. Třeba když se v Tádžikistánu setká s hladovějícími potomky basmačů, středoasijských protikomunistických partyzánů. Nebo v sibiřském důlním městečku uvidí transport neuvěřitelně vyhublých a otrhaných lidí včetně malých dětí.

Trosečník sibiřský

70 %

autor: Světlana Glaserov

nakladatel: Plus

240 stran, 299 Kč

A také když nakonec po tatínkově zatčení spadne i on sám mezi takzvané „nepřátele lidu“. Sice se mamince s dětmi posléze podaří dostat do Československa, ale ani tam Václava Kličku moc dobrého nečeká. Čeští příbuzní totiž nejsou z jejich příjezdu právě nadšeni, a navíc už se blíží druhá světová válka.

V Trosečníku sibiřském se Světlaně Glaserové podařilo napsat neotřelou kroniku o síle rodinné soudržnosti i o klukovském kamarádství a odvaze. Při veškeré dramatičnosti a smutku nad lidskými osudy v krutých časech kniha nepostrádá humor i vtip. A kromě toho je to čtení hodně poučné nejen z historického hlediska.