Kniha je založena na otcových vzpomínkách, ale tím, že autorka pro vyprávění použila chlapcovu ich-formu, tedy líčení v první osobě, získává kniha na zvláštní autenticitě.
Malý kluk, narozený na západní Sibiři tatínkovi Čechovi a mamince Rusce, prožije prvních pár let v rodinném statku. Jenže ze Stalinovy vůle přichází éra rozkulačování a otec rodiny tuší, že by katastrofa mohla postihnout i jeho.
Nezbývá než se pokusit před represemi uniknout, vydá se tedy i se svou manželkou, čtyřmi dětmi a vším, co dokázal z majetku pobrat – včetně krávy, na dalekou anabázi do Vladivostoku.
Má štěstí, že je cizinec a „důlní expert“, takže snadno nachází práci, jenže nebezpečí je pronásleduje stále a jeden přesun stíhá druhý. Až do roku 1937, kdy Josefa Kličku jako „německého špiona“ zatknou.
Smutek i vtip
Malý Václav se na všech těch cestách a na místech, kde jeho rodina nachází dočasný azyl, chová jako správný kluk. Tedy zlobí často až k nesnesení, rve se, utíká a občas trpí. Třeba když se v Tádžikistánu setká s hladovějícími potomky basmačů, středoasijských protikomunistických partyzánů. Nebo v sibiřském důlním městečku uvidí transport neuvěřitelně vyhublých a otrhaných lidí včetně malých dětí.
Trosečník sibiřskýautor: Světlana Glaserov nakladatel: Plus 240 stran, 299 Kč |
A také když nakonec po tatínkově zatčení spadne i on sám mezi takzvané „nepřátele lidu“. Sice se mamince s dětmi posléze podaří dostat do Československa, ale ani tam Václava Kličku moc dobrého nečeká. Čeští příbuzní totiž nejsou z jejich příjezdu právě nadšeni, a navíc už se blíží druhá světová válka.
V Trosečníku sibiřském se Světlaně Glaserové podařilo napsat neotřelou kroniku o síle rodinné soudržnosti i o klukovském kamarádství a odvaze. Při veškeré dramatičnosti a smutku nad lidskými osudy v krutých časech kniha nepostrádá humor i vtip. A kromě toho je to čtení hodně poučné nejen z historického hlediska.
