Oběti násilných činů, při nichž je zásadním způsobem omezena jejich osobní svoboda, mají většinou obrovské problémy při návratu do běžného světa. Tak zásadní prožitek se prostě nedá jen tak hodit za hlavu. Svědčí o tom i příběh hrdiny Knihy zjevení. V originále vyšla v roce 2000 a nyní ji ve čtivém překladu Ladislava Nagye vydala Mladá fronta.
Thomson, původní profesí reklamní textař, procestoval takřka celý svět. Nabyté zkušenosti zúročil v sedmi románech, z nichž každý je úplně jiný: najdeme mezi nimi historický román z Mexika, příběh z reklamního prostředí i temnou antiutopii o Británii budoucnosti. Jeho knihy se těší přízni kritiků i čtenářů a díky takřka filmové imaginaci se třeba právě Kniha zjevení stala předlohou stejnojmenného snímku.
Bezejmenného protagonistu Knihy zjevení, který žije v Amsterodamu a působí jako tanečník a choreograf, vytrhne z rutiny jedno dubnové odpoledne. Když vyběhne z bytu koupit přítelkyni cigarety, přepadnou jej tři maskované ženy. Hrdina se vzbudí v jakémsi sklepení, kde je připoután řetězem k topení. Následujících osmnáct dnů je předmětem sexuálního ponižování a zneužívání: ženy, jejichž tváře nikdy nezahlédne, jej nutí, aby se před nimi uspokojoval, sloužil jako stůl při hostině či nahý tančil Labutí jezero pro vybranou klientelu.
Po necelých třech týdnech jej najednou ženy propustí, avšak hrdina se nikdy nedozví, proč jej vlastně držely v zajetí. Záhy také zjišťuje, že návrat k normálnímu životu není možný. Přítelkyně ho opustí, protože má pocit, že jí byl nevěrný. Práce v souboru ho už neuspokojuje. Náš hrdina se tedy rozhodne, že identitu svých únoskyň odhalí stůj co stůj, což ho na konci knihy málem stojí jeho dosavadní existenci.
Umění versus perverze
Samotný příběh však není na Thomsonově knize to nejdůležitější. Daleko zajímavější je způsob, jakým autor zachází se sněním a halucinacemi hlavního hrdiny. Paralelní svět jeho představ a snů je stejně skutečný jako realita, ba mnohdy ještě barevnější. Ve snech se nadto skrývá možnost úniku od útrap tohoto světa - což je v době únosu ještě patrnější.
Příběh stojí trochu schematicky na protikladu umění a perverze, popřípadě citu a tělesné žádosti, ale díky tomu, že role útočníka a oběti jsou zde převráceny (ženy jsou agresory, muž hračkou v jejich rukách), působí originálně.
Podle novozákonního názvu románu by se dalo soudit, že hrdinu čeká na konci příběhu nějaké odhalení. Na něj však náš tanečník čeká stejně jako čtenář marně: místo zjevení pravdy o smyslu jeho únosu vyjde najevo jen pravda o tom, že žádné zjevení nikdy nepřijde. Román, který jako by neměl žádný jasný konec, s tímto zjištěním nabývá postmoderně nejistého významu.
Thomsonův román není bez chyb: příběh je poněkud triviální a jeho násilný konec nabízí schematické východisko ze zdánlivě ztraceného postavení. Avšak kvůli pomalému, melancholickému rytmu, v němž příběh jakoby pluje na vlnách snění, stojí za to knihu číst.
RUPERT THOMSON - Kniha zjevení
Překlad Ladislav Nagy. Mladá fronta, 232 stran, doporučená cena 279 korun.
Hodnocení: 60 %
