Tvrzení o českém humoru v Egressyho hrách (zejména v Portugálii) se stalo oblíbeným bonmotem a ani sám dramatik je nevyvrací.
Když se Portugálie, zasazená do iluzí zbavené postkomunistické vesnice, objevila v pražském Činoherním klubu, kritika zpozorněla: musel přijít maďarský dramatik, aby napsal hru, která se výstižně dotýká také české současnosti.
Portugálii s úspěchem uvedlo i Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích a Slovácké divadlo v Uherském Hradišti.
Další Egressyho hry tak „české“ nejsou, přesto v nich je zřetelný autorův cit pro vykreslení obyčejných lidí, založením spíše smolařů. Jihočeské divadlo nyní sáhlo ke hře z fotbalového prostředí, nazvané Šťovík, pečené brambory. Inscenaci režíruje Ivo Krobot, který Portugálií uvedl Egressyho na česká jeviště jako první.
„Za české vnímání Egressyho může také slavný výrok herce Jáo nose Bána, který je u nás známý z Menzelova filmu Vesničko má, středisková. Prohlásil prý o Portugálii: ,Víš, že jsi napsal českou hru?‘ Určitě i v komedii Šťovík, pečené brambory je tenhle nám blízký smysl pro humor a také ozvěny inspirace hrabalovským citem pro outsidery. Osobně u Zoltána Egressyho obdivuju právě humor, skvělý dramatický cit, neokázalost, lidskost a originalitu,“ říká dramaturgyně divadla Olga Šubrtová.
Když není úniku
Šťovík, pečené brambory je komorní hra po tři postavy - fotbalové sudí, hlavního a dva pomezní, a odehrává se v šatně před důležitým zápasem, během poločasu a po skončení utkání.
„Vždy hledám prostředí jako první. Dalším krokem je vymyslet postavy a jejich charaktery, pak se na ně nabaluje zápletka. Například u hry Šťovík, pečené brambory jsem měl v úmyslu napsat příběh pro tři postavy, které jsou někde, odkud není úniku, což opět vytváří tragikomickou situaci. Měl jsem spoustu blbých nápadů, že jsou zavření třeba ve výtahu. Konečně mě napadlo, že by to mohli být tři sudí. Ať se mezi nimi o přestávce semele cokoliv, žádný z nich to nemůže zapíchnout a odejít domů. Naopak jsou odkázáni jeden na druhého,“ popsal nedávno v rozhovoru pro MF DNES Zoltán Egressy.
„Myslím, že Šťovík, pečené brambory odráží stejně jako Portugálie nebo hra Modrá, modrá, modrá, kterou má na repertoáru Slovácké divadlo, Egressyho mimořádný talent pro zobrazování těch nejobyčejnějších lidských dramat a minidramat skrze jakousi zvláštní, uzavřenou komunitu. V Portugálii jde o zapadlou vesnici, ze které by všichni víceméně rádi prchli, kdyby věděli jak, v Modré, modré, modré je tou komunitou cirkusová společnost, ve Šťovíku tři rozhodčí, kteří jsou nakonec doslova uvězněni rozběsněnými fanoušky, a pod tlakem tak mezi nimi dochází k vyrovnávání osobních účtů,“ popisuje Šubrtová.
Další hit?
Fotbal a divadlo má zdejší divák nejvíce spojené s kusem Ivánku, kamaráde, o fotbalové korupci pojednává také australská hra Za kolik, kterou mělo donedávna na programu Východočeské divadlo v Pardubicích. Pro Egressyho, ač údajně vášnivého fotbalového fanouška, však nebyly „sportovní“ zápletky tím podstatným. V centru jeho pozornosti jsou opět vztahy.
Tři rozhodčí, které v Jihočeském divadle hrají Ondřej Veselý, Pavel Oubram a Tomáš Drápela, představují typické Egressyho tragikomické charaktery a nejméně jednoho lze označit za životního ztroskotance. Egressyho postavy nikdy nejsou karikatury, ovšem dramatikův pohled není jen laskavý. „Ze hry je cítit autorovo osobní zaujetí fotbalem, ale primárně je vztazích mezi těmito třemi muži - o kolísavé manželce, podrazu, ale i o nenaplněných snech a touhách… Počešťování nebylo nutné, tomuhle každý rozumí,“ říká dramaturgyně. V textu tak zůstaly odkazy na maďarské kluby, zápasy i hráče.
„Text upravoval režisér Ivo Krobot v těch případech, kde cítil, že překladatelka Táňa Dimitrová jako žena nenašla úplně přesné barvičky k vykreslení čistě mužského světa. Jde tedy o jazykové úpravy, žádné zásadní zásahy do textu hry,“ připomíná Šubrtová. Věří, že Šťovík, pečené brambory se podobně jako Portugálie stanou hitem. „Šťovík má, myslím, šanci veleúspěšnou Portugálii dohnat. O mimořádném úspěchu Šťovíku svědčí i fakt, že v budapešťském Kamaraszínház měli v prosinci už 175. reprízu ve stejném obsazení a při stále nabitém hledišti,“ dodává dramaturgyně Jihočeského divadla.
Do hry Šťovík, pečené brambory se pustilo také pražské Dejvické divadlo, kde inscenaci s Martinem Myšičkou, Davidem Novotným a Petrem Lněničkou nastudovala Lída Engelová. Premiéra je 25. února.
