ERYKAH BADU - BADUISM (1997)
Je to živá verze jejího prvního alba a současně asi to nejlepší co vydala. Krásně tam zpívá a celková atmosféra je daleko lepší než na studiové verzi. A hlavně je tam úžasná verze písničky Tyron, která studiově moc nefungovala, ale živě je naprosto úžasná. Je to písnička, kterou musí pochopit každá žena na světě. (smích)
MACY GRAY- ON HOW LIFE IS (1999)
Líbilo se mi, že když byla Macy Gray na začátku, měla jsem z ní a z té desky vůbec pocit takové naivity, kterou už tam dneska nemá. Dneska už je Macy trochu použitá, ale tehdy jsem měla dojem, že na svět přišla nová Billie Holiday. Tak snad jsem měla pravdu.
STEELY DAN - PREZEL LOGIC (1974)
Na téhle desce je písnička Rikki, Don´t Lose That Number, což je vůbec první písnička, kterou si z dětství pamatuju z rádia. A jsou tam i další skvělý věci, jako Any Major Dude Will Tell You, ale nejvíc se mi to pořád spojuje s mým dětstvím a s tím rádiem.
MICHAL JACKSON - OFF THE WALL (1979)
To je Michaelova první sólová deska z doby, kdy se z toho hezkého černého kluka stala strašidelná bílá žena. Hodně je tam cítit vliv Quincyho Jonese. Ale i vůbec je patrné, že měl Michael opravdu mimořádný talent a s touhle deskou se podíval tak daleko do budoucnosti, jak to tehdy jenom šlo.
MEAT LOAF - BAT OUT OF HELL (1977)
Úžasná deska, která je pro mě vzpomínkou na čtvrtou třídu a školní autobus, kde vždycky hrálo Dirty Deeds Done Dirt od AC/DC a Bat Out Of Hell. Bylo to příjemný, protože jsem sice musela do školy, ale současně jsem při tom mohla poslouchat tuhle desku. Nejradši z toho mám Paradise By The Dashboard Light, která je něco jako celý muzikál nebo film vměstnaný do jedné písničky.
BOB MARLEY & THE WAILERS - BABYLON BY BUS (1978)
Taky živá deska, kde jsou úžasný verze War, No More Trouble, Exodus, Jammin, Concrete Jungle... Ježišmarjá, skoro u každý písničky tam můžu řvát, to je dobrý! To je dobrý! Je to jedna z posledních jeho živých desek a pro mě jedna z nejlepších vůbec.
THE SMITHS - HATFULL OF HOLLOW (1984)
Tahle deska byla moje seznámení s The Smith a pomohla mi přežít poslední rok na gymplu, když mi bylo nějakých šestnáct. Díky nim jsem neměla depky, protože jsem poslouchala Morrisseyho texty a poznala jsem, že někdo na světě má větší depky než já a život stojí za to. (smích)
JANIS JOPLIN - GREATEST HITS (1973)
Nemohla jsem se rozhodnout, kterou z jejích desek vybrat, tak jsem vybrala tuhle, protože tam jsou všechny ty zásadní věci. Zajímavý je, že jsem tyhle desky znala od svojí tety, která jí byla hodně podobná, byla blondýnka a když jsem byla dítě, dokonce jsem se ptala svojí sestřenice, jestli to zpívá její máma. (smích) Myslím, že kdyby dnes žila Janis Joplin, vypadala by hodně podobně jako moje teta.
GRATEFUL DEAD - WITHOUT THE NET (1990)
Tohle je vzpomínka na dobu, kdy jsem měla asi jenom dvě cédéčka, který byly tehdy ještě novinka. Bylo to někdy v roce 1990. A tak jsem to logicky poslouchala furt, furt, furt. Je to taky živé album a přestože většinu desek Grateful Dead nemám vůbec ráda, je to paráda. Grateful Dead ve studiu a na koncertě jsou dvě úplně odlišný věci a ve studiu tahle kapela nikdy neměla takový žár.
NENÁVIST!
PEACHES - FATHERFUCKER (2003)
Nesnáším Peaches! Já mám pocit, že si myslí, že je chytřejší, než ve skutečnosti je. Jestli se domnívá, že když půjde do studia, bude tam řvát, plácat nesmysly a navíc si na obal nalepí fousy, že bude vypadat jako umělkyně, tak se podle mě plete. Navíc zpívá úplně na hovno. Fatherfucker je fakt asi nejhorší deska, co jsem kdy slyšela.
