RECENZE: Rocker Tommy Lee uspořádal divokou multižánrovou párty

Bubeník Tommy Lee, jehož kariéra je spjata s glamrockovými Mötley Crüe, svého času označovaná za nejnebezpečnější kapelu planety, vydal sólové album. Už ne tak nebezpečné, ale dravé a zábavné.

Ukázkový ochlasta (nedávno se, zřejmě v rámci propagace aktuálního sólového alba nechal slyšet, že svého času zvládal neuvěřitelných sedm litrů vodky denně), bouřlivák, svého času manžel herečky Pamely Anderson.

Videonahrávka jejich postelových hrátek je ostatně další téma, kterým Tommy Lee přispěl do popkulturních análů. Je to ale také vynikající bubeník, člen glamrockových Mötley Crüe. Bez jeho razantního beatu by jejich hudba nikdy neměla takový odpich.

Lee je muzikantsky hlava otevřená, krom rocku má rád elektro, hip-hop a další žánry, což je na desce Andro. Žánrově pestrá a zábavná kolekce se zástupem hostující vokalistů a raperů je jakýmsi pohledem do Leeho hudební duše. Je to místy dryjáčnické, občas kýčovité – pompézní aranžmá a emo refrén When You Were Mine jsou jak od Prince z období Purple Rain – ale funguje to.

Andro

70 %

Tommy Lee

Nuda nehrozí, deska je nadupaná strhující energií a prostě kope. Skladba Ain’t Tellin Me Nothing pumpuje podobně jako crüeovská Kickstart My Heart a Caviar On A Paper Plate je ukázkové geometricky přesné elektro. Kam se podíváte, číhá nějaký vtípek, chytlavá linka, maličkost, která okamžitě zaháčkuje. Je to párty album, zároveň funguje i při domácím poslechu. Nebylo by ostatně nic trapnějšího, než kdyby Tommy Lee přišel s padesátým odvarem své domovské kapely