Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tomáš Vaněk: Nejsem žádný sprejíř!

  10:17aktualizováno  10:17
Nejnovějším laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého se nedávno stal pětatřicetiletý výtvarník Tomáš Vaněk. Je členem skupiny Bezhlavý jezdec a tvůrce projektů sprejovaných přes šablony v městských ulicích. Ve výstavním finále ceny (v pražském Veletržním paláci trvá do 13. ledna) představil parafráze na Ladovy kresby či dokumentaci k šipce nasprejované na sloupech mostu z Holešovic do Troje, která se při jízdě tramvají po mostě točí dokola. Přímo pro galerie tvoří výjimečně.
V rámci ceny jste dostal k dispozici sto tisíc korun na další projekty. Máte radost?
Když mi tu částku řekli, tak jsem si poskočil. Myslel jsem si, že to bude cash. Ale musím to vyúčtovat. Ideální by bylo, kdybych rok dva tři dostával rentu třicet tisíc měsíčně.

Součástí ceny je i tříměsíční ateliérový pobyt v Kalifornii. O jeho smyslu ovšem panují pochyby...
Černický a Rittstein (dřívější laureáti, pozn. red.) říkali, že je výborný tam jet. Že je to takový odpočinkový místo. Vypadá to na velkou relaxaci u moře. Ale lepší by samozřejmě byl New York, kde se něco děje.

Na rozdíl od všech předchozích laureátů svá díla neprezentujete v galeriích, ale na ulicích, a to mnohdy "neviditelně". Proč?
Před dvěma lety mě Jana a Jiří Ševčíkovi vyzvali k účasti na zásadní výstavě Vzdálené podobnosti ve Veletržním paláci. Zjistil jsem, že je pro mě hodně svazující myslet na výstavu v galerii, kde je jasně definovaný prostor. Nakonec jsem vyprodukoval nenápadnou imitaci dřevěnýho obložení chodby.

Čím je pro vás neohraničený prostor příjemnější?
Hledám místa, kde můžu své věci lidem nastavit do určitýho pohledu. Jako když se zakoukáš doblba a někdo ti před obličejem máchne rukou. Aby to lidi potkalo a nemuseli to hledat v nějaký galerii.

V umění chcete lidi vtáhnout do svých akcí, kterým říkáte participy. Jakou máte zkušenost s reakcemi diváků?
Používám takový místa, kde jsem si jistej, že se nemusím o reakce starat. Že tu věc lidi uvidí a že si ji užijou. Akce speciálně neinzeruju. Největší inzercí je vlastně ta Chalupeckýho cena.

Svá díla vytváříte sprejováním přes šablony. Naposledy jste s jejich pomocí ironizoval Ladovy kresby doděláním sexuálních symbolů. Nebojíte se, že je tohle parafrázování až příliš jednoduchou cestou umělce? Nepostupujete tak trochu jako v hudbě Těžkej Pokondr?
Když si Ladovy obrázky prohlídnete pořádně, je tam spousta zakletejch významů. Já jsem na jednom obrázku kozla vezoucího trakař našel velký penis. Tak jsem to začal aplikovat na další a úplně jsem si pohled na Ladu předělal. Ve Veletržáku je z patnácti kreseb jenom sedm předělaných. Jakmile poznáte, že je předělaná jedna, začnete používat ten můj pohled na všechny. Nacházíte sex i tam, kde není. Měl jsem i některý brutální vtipy jako ten Pokondr, ale ty jsem odfiltroval.

Ivan Vosecký byl nedávno v Broumově za sprejování svého díla na domy obviněn z vandalství. Vy jste mu pak pomáhal nápisy odstraňovat. Kde je podle vás hranice mezi uměleckou svobodou a zásahem do soukromí ostatních lidí?
Ivan šel po akci na policii a řekl, že komu to bude vadit, tak tomu to zamaluje. Od něj to bylo hrozně čistý. Ale umění se právě musí dělat se vším průserem. Kdyby se chodil lidí ptát předem, tak nic neodhalí. Takhle odhalil, že lidi nechtějí vůbec komunikovat: on jim poničil jejich věc a oni za to chtějí jeho hlavu. Mně se podobná věc stala na ostravském festivalu akčního umění Malamut, kde jsem se nechal Českou televizí vyprovokovat k posprejování výlohy Eurotelu maketou domovních zvonků. Já přitom radši někam nenápadně přijdu a zase zmizím. Aby lidi nevěděli, jestli to byl nějaký sprejíř, nebo třeba telekomunikace.

Používal byste sprej, i kdyby jeho užití u nás nebylo tak tvrdě stíháno?
Asi jo. Ale nemám rád, když se o mně mluví jako o sprejířovi. To je typizovaný název pro grafiťáky a tagisty. Ta kultura se mi líbí, zajímá mě, ale mám pocit, že už je passé. Když už existují takové zákony, tak by grafiťáci měli dělat charakterově úplně jiný věci. Najít druh vyjádření, který bude současnější.

Jste vlastně první laureát Chalupeckého ceny, který si ještě nestačil na výtvarné scéně udělat pořádné jméno...
Po revoluci byla cena tak zmytizovaná, že jsem ji vnímal jako nedosažitelnou metu. Když ji dostal Kokolia, tak to teda byly výšiny! Pak se dostala do stádia, kdy mě úplně přestala zajímat. Jako by se ze setrvačnosti dávala jen hotovým lidem. Komise to zřejmě chtěla změnit a já jsem se jí tou výstavou ve finále nabídnul.

Cenu Jindřicha Chalupeckého vždycky získali mladí výtvarníci, kteří se prosadili v českých galeriích. Tomáš Vaněk, její nejčerstvější laureát, však pracuje hlavně na ulici. Jeho nasprejované sexistické parafráze Ladových kreseb se mohou objevit kdekoli; třeba i na zdi vašeho domu.

Cenu Jindřicha Chalupeckého vždycky získali mladí výtvarníci, kteří se prosadili v českých galeriích. Tomáš Vaněk, její nejčerstvější laureát, však pracuje hlavně na ulici. Jeho nasprejované sexistické parafráze Ladových kreseb se mohou objevit kdekoli; třeba i na zdi vašeho domu.

Cenu Jindřicha Chalupeckého vždycky získali mladí výtvarníci, kteří se prosadili v českých galeriích. Tomáš Vaněk, její nejčerstvější laureát, však pracuje hlavně na ulici. Jeho nasprejované sexistické parafráze Ladových kreseb se mohou objevit kdekoli; třeba i na zdi vašeho domu.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Světoznámý malíř a grafik Dimitrij Kadrnožka ve svém podkrovním ateliéru v...
STAŘÍ MISTŘI: Malíře pocitů a erotiky Kadrnožku měli za agenta CIA i StB

Malíř Dimitrij Kadrnožka se měl původně stát farářem, ale z jezuitského lycea ho pro drzost vyhodili. Syn hrdiny od Zborova za války pomáhal v protinacistickém...  celý článek

Jan Koblasa vystavuje na Pražském hradě.
Zemřel sochař Jan Koblasa, po emigraci uznávaný i v zahraničí

Ve věku 84 let zemřel minulý týden český sochař, malíř, grafik a autor mnoha filozofických esejů Jan Koblasa. Jeho úmrtí s odvoláním na rodinu potvrdil...  celý článek

Krištof Kintera, We All Want to Be Cleaned, 2017
OBRAZEM: Rudolfinum slaví stou výstavu. Otevírá ji Krištof Kintera

Krištof Kintera se veřejnosti vepsal do paměti pomníkem věnovaným sebevrahům pod Nuselským mostem. Nyní výrazný český umělec otevírá svým dílem jubilejní stou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.