RECENZE: Tom Odell využil potenciál jen napůl, zčásti je zaměnitelný

Britskému písničkáři a klavíristovi Tomu Odellovi ještě nebylo třicet a už patří mezi dobře etablované hudebníky. Publikum většinou dráždí kombinací lehké drzosti, charizmatu a chytlavých písniček. Alespoň tak se prezentoval návštěvníkům letošního Metronome Festivalu. Jak dopadla jeho aktuální deska Jubilee Road?

Základní ingredience zůstávají stejné – samozřejmě klavír a sympatický pěvecký projev. Ona drzost je však z větší části ta tam. A pohříchu chybí i perfektní zvuk, který písničkář dával v Praze dohromady se svou skvěle sehranou kapelou.

Jubilee Road

60 %

Autor: Tom Odell

Protože nahrávka jako by se nechtěla rozjet. Odell začíná jen s klavírem, v titulní písni zpívá o sousedech, které pozoruje během páteční noci. Výborný start desky!

Trocha vzrušení přichází až s třetí položkou Son of an Only Child, kde se pořádně zapojí kapela. Jenže potom dojde na hlubokou melancholii se skladbou You’re Gonna Break My Heart Tonight a nálada spíše potemnělá je zase zpátky. Zvlášť když nejdřív nadějeplný refrén vzápětí doplní tklivé vokály. Smutek prolomí až ozdravně působící saxofonové sólo v závěru.

A tak je to pořád. Zábavné kousky střídá když ne deprese, tak aspoň důstojná nuda. Skutečná úleva přichází až se skladbou China Dolls, kde se Odellovi a jeho spoluhráčům podařilo prolomit prokletí v podobě klavírní balady, která svádí k opakování těch samých postupů i aranží. Píseň, která poprvé naživo zazněla v Číně, začíná silně rytmizovanými akustickými kytarami a v refrénu se rozjede do parádní pecky, která by konečně dokázala bavit festivaly a stadiony.

Výborný je duet s Alicí Merton Half As Good As You. Irsko-německá zpěvačka, jež vyrůstala v Kanadě, přináší na desku svým hlasem tolik potřebnou další barvu a rozměr. A jakoby živě pořízená (ve skutečnosti spíš ne) Go Tell Her Now taky zaujme.

Jenže i závěr alba patří klavírním kouskům, které jsou trochu na jedno brdo. Ne že by skladby byly špatné, to ne. 

Jen trochu nudí jeden mustr, podle kterého jsou postavené. A jeden zpěvák s jedním klavírem prostě nedokáže tolik, jako když využívá celou škálu zvuků a nálad. Je to škoda, protože potenciál Tom Odell má. Na Jubilee Road jej však plně nevyužil.