Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tmej je představován jako fotograf své doby

aktualizováno 
- Vedle retrospektivní výstavy Ladislava Sitenského máme možnost zhlédnout i bilancování Zdeňka Tmeje, tedy představitele stejné generace tzv. magazínových fotografů. Také před Tmejem stála masa jeho archivu, která může při nešťastném výběru návštěvníka expozice zavalit chaotickým obrazovým svědectvím. Tmej se však na rozdíl od Sitenského nespoléhal sám na sebe a selekci fotografií přenechal zkušené Blance Chocholové. Musíme říci, že to byl velmi prozíravý tah.

I v Tmejově tvorbě stojí prakticky hned na počátku dílo stěžejní, jež svou podstatou nemůže být překonáno. Se zkušeností války se autor vyrovnával v dnešní polské Vratislavi, kde v letech 1942 až 1944 vzniká jeho záznam podmínek totálně nasazených. Tmej prostředí snímá zevnitř - sám je jedním z členů tohoto uměle vytvořeného světa, narychlo vystavěného pro potřeby nacistického Německa. Se svými spolubydlícími se tedy nemusel sžívat jen jako fotograf, ale hlavně jako člověk. Veškerá špína, únava, stesk, ale i chvíle radosti proto nejsou jen okamžikem, kdy zmáčkne spoušť a potom může jít opět hledat zajímavou situaci. Všechny musí prožívat spolu s ostatními. Je logické, že se tak na snímcích podílí i jako aktivní článek děje. Fotografovaní o něm vědí, reagují na jeho přítomnost, dokonce mu někdy pomáhají záběr dotvořit, např. podržením blesku. Na dokumentární hodnotě to však nic nemění: Tmej přece nepřichází zvenčí jako cizorodý faktor, víceméně dokumentuje sám sebe.
Po válce tento soubor vyšel pod názvem Abeceda duševního prázdna a i dnes tvoří ústřední bod expozice. Čím se však dá obklopit, aby ostatní fotografie nepůsobily jako pouhý dodatek, jako splacení dluhu za každou cenu opomíjenému autorovi? Chocholová se pokusila o svou interpretaci Tmejova díla, kde by sice byl kladen důraz na jeho nejdůležitější cyklus, ale ostatní práce by s ním byly v pevném kontextu. Hlavním motivem se tak stala atmosféra doby, v níž autor převážně tvořil. Najdeme tu předválečné cvičení hasičů a snímky z pražské periferie, ale také jedny z prvních momentek pořízených v reálném prostředí divadelní činohry či České filharmonie. Skladba záběrů je zvolena tak, aby dynamika těchto fotografií nevystupovala nad ostatní. Proto až na výjimky, např. portrét Rafaela Kubelíka, se tolik nesoustředíme na gesta a pohyb, i když právě o zastavení času aparátem uprostřed výskoku tanečnic se Tmej po dlouhý čas snažil.
Přes Tmejovu známou živelnost a nezkrotitelnost jeho tvorba působí jako kompaktní celek.
I takovéto uspořádání však má svůj limit. Atmosféra předválečných magazínů se z fotografií jednou musela vytratit. Jako po válce vzniká Reichmannův obraz zničeného světa Raněné město, pořizuje Tmej v sedmdesátých letech po návratu ze sedmiletého komunistického vězení svůj cyklus Zmizelé Vysočany, jakési podobenství o stavu jeho raněné duše. Fotografova doba nám doslova mizí před očima: prvorepublikové auto zarůstá vegetací, stará bota je zašlapána do země, na zrezivělém razítku čteme roky 1932-34.
Divák sice Tmejovo dílo nevidí v celé šíři, interpretace Blanky Chocholové se soustředila jen na jeho část. Ta však Zdeňka Tmeje konečně rehabilitovala alespoň v očích fotografické veřejnosti.

Zdeněk Tmej: Archiv 1936-1998. Koncepce a výběr fotografií Blanka Chocholová. Staroměstská radnice, Sál architektů. Výstava trvá do 30. května.

Autor:


Témata: Poradna: Boty

Nejčtenější

Je to výprodej našeho kamarádství, reaguje Viewegh na slevy svých knih

Spisovatel Michal Viewegh v pořadu Za scénou

Euromedia, nový nakladatelský dům Michala Viewegha, láká na letní povídkový soubor Město mezi zelenými kopci, na kterém...

GLOSA: Brutal Assault opět dokázal, že patří k evropské špičce

Záběr z festivalu Brutal Assault 2018

Kolem 19 tisíc lidí dorazilo do areálu pevnosti Josefov v Jaroměři na letošní ročník festivalu Brutal Assault. A...



KOMENTÁŘ: Dívejte se! Oscara získává největší tupost roku

John Nelson, Gerd Nefzer, Paul Lambert a Richard R. Hoover. To je sestava,...

Málokdy se vidí, aby více než šest tisíc vážených osobností spáchalo v jediném okamžiku hromadnou společenskou...

KVÍZ: Jak znáte Rychlé šípy a Jaroslava Foglara, plantážníci?

Rychlé šípy

Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka. Příběhy Rychlých šípů od Jaroslava Foglara hltaly...

Herci z muzikálů včetně Mamma Mia nedostali honoráře, došlo na insolvenci

Herečka Alena Antalová v hlavní roli Donny v muzikálu Mamma Mia v pražském...

Producent Jiří Jurtin a jeho firma Crystal Skull je ve finančních potížích. Tvrdí, že společnost Ticket Art Praha mu...

Další z rubriky

OBRAZEM: Jak viděl Jiří Kolář srpen 1968, odhaluje Národní galerie

Národní galerie v Praze uspořádala rozsáhlou výstavu děl  Jiřího Koláře. Na...

Národní galerie představuje u příležitosti 50. výročí sovětské okupace Československa v srpnu 1968 rozsáhlou výstavu...

Úkryt v horách či masový hrob. Osud nepohodlných v Íránu, odhaluje Harouni

Sním o tom, že je hora stále celá, Shadi Harouni, 2017

Zprávy o Íránu a jeho vlivu chrlí média, obzvlášť v několika posledních měsících téměř nepřetržitě. Přesto o obyčejném...

OBRAZEM: Za války byl špionem. Pak fotil Alžbětu II. i Marilyn Monroe

Pablo Picasso se svým obrazem Marie-Therese Walter (1932, Akt, zelené listy a...

Dostat se do přízně britské královny Alžběty II. není jednoduché. Cecilu Beatonovi se to přesto povedlo. Dokonce se z...

HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů
HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů

Maminka pod přezdívkou Adenka84 dokazuje, že opravdu lze omládnout! Během pár měsíců zhubla dvacet kilogramů – se dvěma dětmi, při návratu do práce a potížích se štítnou žlázou.

Najdete na iDNES.cz