Jedni konečný sestřih dobrovolnických videoklipů chválí. "Je to vítězný portrét kolektivní lidské zkušenosti," napsali v internetovém časopise Sound on Sight. Druzí namítají, že to vůbec není film, nýbrž pouhá skládanka "generace YouTube pro generaci YouTube".
Do 24. července se vešlo i jedno rodinné výročí.
A autor myšlenky Kevin MacDonald tvrdí, že se bavil. "Opravdu to byla zábavná práce. I když jsem musel projít spoustu materiálů včetně těch špatných nebo nudných, fascinovalo mě, kolik voyeurů žije mezi námi," tvrdí režisér Posledního skotského krále, který je podepsán pod podívanou v délce pětadevadesáti minut. Na počátku měla pět tisíc hodin.
Den, kdy se tančilo i umíralo na Love Parade
Ale ještě předtím přišla výzva, kterou MacDonald poslal do světa i z půdy loňského karlovarského festivalu. Chtěl natočit celovečerní dokument, jenž by se odehrával během jediného dne. S producentem, jímž je známý filmař Ridley Scott, se rozhodli využít vzrůstající popularity YouTube. Oznámili datum, které mají zájemci zachytit: 24. července 2010. A pak už jen čekali.
Dorazilo více než osmdesát tisíc osobních mikropříběhů z bezmála dvou set zemí světa. Nejpřesvědčivější a nejzajímavější z nich použil tým střihačů pro výsledný obraz dějů, které se na naší planetě odehrávaly souběžně. Tvůrci zdůrazňují, že mnohé nápady přicházely i z míst, kde kamera nepatří k běžné výbavě - díky pomoci neziskových organizací tak mohl vzniknout úplný portrét Země od západní civilizace po zapadlé končiny.
Stovky klipů se nabízely i z Česka, nakonec se prosadil jediný. Kameraman Sergej Kondakov, který se podílel na projektu pražské zoo sledujícím život goril, tu snímal i porod žirafy – a právě narození žirafího samečka se do unikátního dokumentu dostalo.
Film nahlíží i do života malého podnikatele, který na ulici čistí boty.
Rozhodně nejde o jediné zvíře, jež se v sestřihu mihne, dojde na domácí mazlíčky i krávy na jatkách. Točilo se od rána do noci, na kvalitní materiál i na mobily. "Hrají" tu asijské chatrče i účastníci pochodu Love Parade, lidé zachycovali nejintimnější chvíle svého soukromí: jak se holí, čistí si zuby, sedí na záchodě, vyznávají lásku.
Jen záběry z práce se Životu v jednom dni takřka vyhýbají. Ale má to logiku: 24. července 2010 byla totiž sobota.
