Editoři Miroslav Bárta a Martin Kovář shromáždili do publikace Lidé a dějiny úvahy více než tří desítek českých historiků a odborníků z podobných oborů. Řeší, zda a nakolik osobnosti ovlivňují to, co se děje. Ve čtivých příbězích, rozprostírajících se přes více než čtyři tisíciletí civilizace, se setkáme se jmény slavnými i méně známými – od dávného lukostřelce Surmira přes Mistra Suna, Gutenberga či Lysenka až po Evu Perónovou nebo Rogera Federera.
Kniha Jindřicha Manna Lední medvěd je naopak poměrně útlá, ale tři kratší novely o době, kdy jsme se báli atomové války, autor vysloveně nabil sny, vzpomínkami, vtipem a fantazií. Do cínové kuličky se jednomu klukovi vejde první dětská láska, pátrání po nacistickém zločinci, okouzlující hudba i touha po opravdovém ledním medvědovi. Nádhera – i díky Mannově skvostné češtině.
Krásná, byť zcela jinak, je i Mrazivá hlubina od irského autora Adriana McKintyho. Svého detektiva Seana Duffyho nechává pátrat po pachateli tří brutálních vražd v severoirském Belfastu roku 1981. Ve městě se rvou katolíci s protestanty, na ulicích se střílí a vybuchují bomby. Zajímají vůbec v téhle hrůze někoho tři mrtví? Tahle historie není tak dávná a McKinty ji i Duffyho líčí stylem připomínajícím slavnou drsnou školu.
A pokud se někomu v krátkých zimních dnech zasteskne po slunci, nabízí se mu půvabná Pepouchova řecká dovolená od Miloslava Lubase. Poláčkovsky laděné vyprávění o dobrodružstvích české rodiny na řeckém ostrově očima desetiletého chlapce, který moc nechápe, proč by měl studovat, když Petr Čech či Messi taky nemají vysokou školu a vydělávají miliony, je hodně laskavé, byť místy ironické, a především úžasně zábavné. Kolik rodičů alespoň občas zauvažuje nad tím, jak je vidí vlastní děti?
