Od prvních tónů úvodní skladby Steh auf je jasné, oč půjde. Tvrdou němčinou zpívaný text o dítěti, které řve na svou sjetou matku, aby se konečně „postavila“ a postarala se o ně, zapadá do kontextu tvorby Rammstein, hudebně je však přece jen někde jinde, o což se postaral zmíněný Peter Tägtgren.
Jádrem jeho skladatelského rukopisu jsou nosné melodie a chytlavé refrény, stejně jako u Rammstein. Ale jinak je hudebně rozkročenější a pestřejší. První část alba se nese v duchu industriálně-tanečního metalu, v němž se tvrdé kytarové riffy pojí s klávesovými linkami.
S dalšími skladbami se však noříme hlouběji. Žánrová dogmata se lámou a album rozkvétá do netušené krásy a pestrosti. Leccos naznačí refrén Blut, ale Peter a Till jdou ještě dál.
Nebojí se ani „germánsky“ vlezlého refrénu v titulní Frau und Mann, na nějž navážou tangem Ach so gern. Till Lindemann vytahuje dosud neslýchané pěvecké polohy a jeden se neubrání pobavenému úsměvu při představě, jak by se s touhle melodií popasovali účastníci StarDance.
Po „roztomilé“ vložce následuje balada Schlaf ein, pompézní, vznosná, v níž si opět vychutnáme Lindemannovu pregnantní německou výslovnost. Vystřídá ji kytarově taneční nářez Gummi, který připraví půdu pro největší hit alba, pekelné techno Platz Eins. V téhle písni jako by se zkoncentrovalo vše, čím je projekt Lindemann atraktivní. Svůdné klávesové linky, nekompromisní rytmický buchar a nálada sice čpící atmosférou nočního klubu, přesto odlišná od zvráceného odéru Lindemannových domovských Rammstein.
Následující Wer weiss das Schon připraví půdu pro hříčku Mathematik, při níž si znalci a pamětníci vzpomenou na Kraftwerk a vůbec na německou novou vlnu, k níž se oba protagonisté evidentně rádi a s chutí hlásí.
F & M si vyloženě říká o srovnání s nedávnou bezejmennou deskou Rammstein. Nebude asi pro nikoho překvapením, že jde o mnohem zdařilejší a svěžejší práci. Lindemann jakoby ožil. Není svázaný žádnými dogmaty, netrápí jej fanouškovská očekávání a v Peteru Tägtgrenovi našel ideálního skladatelského parťáka.
F & MLindemann |
Jeho talent pro nosné melodie, spojený s léty vycepovaným producentským fortelem (práce pro kapely jako Sabaton, Immortal, Dark Funeral, Dimmu Borgir, Celtic Frost a další), dal vzniknout desce, která předčí poněkud uondanou novinku Rammstein, ale je i lepší než debut Skills in Pills z roku 2015. Na něm se tihle dva hudebně tak trochu oťukávali, kdežto na novince udeřili se vší parádou.
Till Lindemann rezignoval na angličtinu, vrátil se ke své mateřštině a výsledkem je album s nakažlivou atmosférou, točené evidentně pro radost všech zúčastněných. Co před čtyřmi lety začalo jako milá výstřednost pro nejvěrnější fanoušky, se postupem času stalo plnohodnotným projektem, jehož další počiny vzbuzují dychtivá očekávání.
Lindemann: Frau & Mann (Zdroj: Youtube.com)
