Uplynula nějaká doba od chvíle, co jste hrála Jane Fosterovou v prvním Thorovi. Jak jste se teď na roli připravovala?
Představovala jsem si, kde Jane mezitím byla. Thora miluje, chybí jí, ale musela se posunout kousek dál. Je trochu cynická ohledně lásky a vztahů s muži, soustředí se jen na svou práci, stěhuje se... Bylo zajímavé zamyslet se nad tím, co Jane dělala mezi oběma filmy, a do role to dostat.
Musel to asi být rozdíl oproti prvnímu dílu. Jane se poprvé dostává do Asgardu, sídla nordických bohů. K tomu bylo potřeba mnoho speciálních efektů - jaká byla tahle část natáčení?
Podívat se konečně do Asgardu bylo úžasné. V minulém filmu se točily asgardské scény jako první a až poté ty naše na Zemi. A tak jsem pořád musela poslouchat: "Panebože, kdybys viděla všechny ty úchvatné záběry, co jsme tam natočili...! A ty úžasné kostýmy! Kdybys jen viděla Anthonyho Hopkinse jako Odina... Musíš se na to podívat!" Takže mě trochu mrzelo, že jsem se na tom nepodílela. A teď se to povedlo. To natáčení bylo skutečně inspirativní, asi stejně, jako to pak vypadá na plátně.
Tentokrát jste pracovala s režisérem seriálu Hra o trůny, který je známý tím, že rád využívá opravdové scenérie a triky dává jen tam, kde je to nezbytně nutné.
Je pro nás mnohem jednodušší, když můžeme hrát v opravdovém prostředí, než si všechno jen představovat na zeleném pozadí. A taky je to trochu návrat ke starému dobrému Hollywoodu, kdy se pro film všechno vyrábělo. Přímo okolo nás vytvářel filmový štáb všechny scenérie, dělal ručně zbraně, šperky, kostýmy a my se na to mohli chodit dívat. To bylo neuvěřitelné, člověk si pak říkal, že je jen malou součástí tak obrovského týmu plného skvělých umělců. Ale i ta pozdější výroba speciálních efektů nás naplňovala určitým pocitem pokory z toho, co jsou ti lidé schopni všechno vytvořit.
Byla jste vůbec fanouškem Avengers a žánru komiksových superhrdinů? Četla jste to předtím?
Moc ne. Seznamuji se s tím až nyní. V podstatě jsem o těchto komiksech neměla ponětí, dokud mi neřekli, abych se na to podívala. Ale je to výborné, čiší z toho duch sedmdesátých let. Fascinuje mě třeba ten duhový most, který míří z nebes přímo do vlasů hlavních hrdinů. Je to hezká pohádka, trošku hipísácká.
Natalie Portmanová jako Jane Fosterová ve filmu Thor: Temný svět
Už dřív jste říkala, že vás baví dělat takovéto filmy. Co vás na nich přitahuje?
Největší výzvou je právě to zelené pozadí. Herec si běžně musí umět představit vnitřní svět své postavy a zde si musí vymyslet i ten vnější. A pokud tu výzvu zvládnu, mohu si vytvořit okolo sebe v podstatě vše, co chci.
Měla jste tedy někdy chuť být tím hrdinou, jenž vezme do ruky meč nebo nějakou zbraň a rozhodne bitvu?
To jsem asi nikdy nechtěla, nelákalo mě hrát něco neuvěřitelného. Líbí se mi, že Jane pomáhá svými znalostmi z vědy. Používá svůj talent, v tom je její síla.
Takže nemáte nějaké aspirace stát se akční hrdinkou?
Ne, myslím, že Chris a Tom jsou v tom dost dobří.
Změnili se oproti prvnímu dílu? Přece jen se z Chrise Hemswortha v roli Thora a Toma Hiddlestona, jenž hraje Lokiho, staly hvězdy.
Nijak se nezměnili. Jen je okolo nich víc ječících dívek, které oba milují. Jsou talentovaní, pracují na sobě, zaslouží si být velkými hvězdami.
Thorův svět je hodně mužský, machistický.
Je to tak. Každý režisér má trochu jiný pohled na věc, gender je jeden z těch aspektů. Podívejte se ale na filmy Kathryn Bigelowové, nemyslím, že by se dalo říct: "To jsou ženské filmy!" Pohlaví režiséra může mít samozřejmě vliv, ale to se lze jen dohadovat. Na druhou stranu by bylo skvělé mít v Hollywoodu víc režisérek, zatím je můžete spočítat na prstech.
Podílela jste se nějak na výběru režiséra?
Já si u žádného filmu nemohu klást podmínku, kdo bude režisér. A jsem ráda, že jsem s Alanem Taylorem mohla pracovat. Ve Hře o trůny odvedl skvělou práci a tohle byla výtečná příležitost ho poznat.
Dá se porovnat natáčení Thora s natáčením Hvězdných válek?
Každé natáčení má svou specifickou atmosféru. Hvězdné války vznikaly v londýnském studiu. Tehdy jsem poprvé pracovala se zeleným pozadím. Ještě jsem to moc neuměla. Ale byla tam dobrá parta a to se vždycky přenese i na plátno.
A co srovnání s Černou labutí? Tam jde také svým způsobem o boj s temnotou jako v Thorovi.
V tom to bylo trochu podobné, ale jinak bylo natáčení úplně odlišná zkušenost.
Změnil se za poslední roky nějak váš život? Máte rodinu, Oscara...
Jsem šťastná a... Jo... jsem prostě šťastná, k tomu není co dodat.
18. října 2013 |
