RECENZE: The Pretenders na nové desce hrají tak samozřejmě, jako dýchají

Angloameričtí The Pretenders jsou jistota. Tak trochu stranou dění vydávají už od roku 1980 jedno poctivé album za druhým, přičemž se nebojí ani úkroku k jiným žánrům. A zpěvačka Chrissie Hynde je pořád rocková dračice.

Chrissie Hynde s The Pretenders na San Sebastian Jazz Festival | foto: Profimedia.cz

Experimentální výboje a všemožné prolamování zažitých konvencí jsou sice hezká věc, ale občas není od věci se alespoň načas vrátit ke staré dobré rockové písničce. Postavené na nosném riffu, zpěvné melodii, a pokud ji ještě zpívá někdo jako Chrissie Hynde, od roku 1978 vůdčí osobnost kapely The Pretenders, je všechno v pořádku. Zde nelze šlápnout vedle.

Kapela sice nikdy nepatřila k úplně největším, ale nikdy o to nestála. Její ulicí omlácený, punkem a novou vlnou načichlý zvuk důsledně ctí kořeny. Nadto má v arzenálu docela dost hitů. Jen tak namátkou Brass in Pocket, Back on the Chain Gang, I’ll Stand by You nebo Don’t Get Me Wrong.

U kapel jako The Pretenders se kvalita desek odvíjí od toho, kolik na ni nasázejí chytlavých písniček. V tomto ohledu je jedenáctá deska s úderným názvem Hate for Sale povedená. Už úvodní a zároveň titulní nářez přinutí postavit se do pozoru a napnout uši.

Chrissie Hynde chrlí text do hřmotného kytarového riffu, účelně podbarveného foukací harmonikou. Syrový, stonesovsky přímočaře odlitý projektil, který míří rovnou do středu terče. Otevírák, jak má být. Za zmínku stojí přirozeně rozvrzaný, autentický zvuk. Při poslechu máte dojem, jako byste byli společně s kapelou ve zkušebně a sledovali, jak se z prvotních nápadů rodí hotová skladba.

Následující The Buzz je vedená ve volnějším tempu. Stojí na silné baskytarové lince, které kytary svými vyhrávkami vlastně jen přizvukují. Chrissie Hynde tu, jak je pro ni typické, napůl zpívá, napůl vypráví. Je v tom kus rebelie, ale i nostalgie. Nevyřvávají se hesla, nelepí se načerno plakáty na sloupy.

Hate for Sale

70 %

The Pretenders

Hraje se hudba, která svou samozřejmostí a oddaností posílí podobně jako hrnek dobrého čaje v sychravém chřipkovém podvečeru.

The Pretenders byli vždycky nadžánroví, což se projevuje i na Hate for Sale. Lightning Man je tajuplné desperátské reggae se žahavými kytarovými výboji, You Can’t Hurt a Fool houpavá pohodovka, která osvěží jako sklenka vychlazeného ananasového džusu v parném odpoledni.

Na ostřejší notu pak znovu zahraje I Didn’t Know When to Stop, což je sekec v duchu zmíněné titulní písničky. Následuje zpěvná a vzdušná Maybe Love Is in NYC, další položka z hypotetického proto-punkového slabikáře. Jinými slovy, Hate for Sale přináší jistotu pro všechny rockové tradicionalisty.