Tereza Kerndlová

Tereza Kerndlová - promo snímek k albu Orchidej (2006) | foto: Universal Music - David Kraus

Tereza Kerndlová to pořádně rozbalila

  • 2
Jako druhá z dívčího tria Black Milk vyrazila na sólovou dráhu zpěvačka Tereza Kerndlová, jež vyrůstala s muzikou od dětství díky otci Laďovi Kerndlovi.

Na albu Orchidej to však není dívka, která by zpívala jazz. Tereza Kerndlová chce dělat pop v balení, jež se inspirovalo americkým rhythm and blues.

Co je pro vaši sólovou dráhu nejdůležitější?
Pro mě je důležitá deska. Říkala jsem si, že do ní musím dát maximum. Od první desky se odvíjí vše ostatní. Chci, aby z nahrávek bylo poznat, že tuhle hudbu dělám nejradši. Možná jsem riskovala tím, že jsem se dala na styl, který u nás není příliš poslouchaný, i když poslední dobou se to lepší.

Z vašich písní na albu Orchidej je cítit určitý erotický tlak. Myslíte, že to v Česku zapůsobí?
Je to něco trochu jiného, ani provedení obalu mé desky není v Česku úplně běžné. Ale já jsem se dala na muziku, ke které to patří. Rhythm and blues má být sexy, divočejší. Fotky pro obal jsou trochu odvážné, ale vše je v rámci slušnosti.

Podobný styl mají zpěvačky v Americe, třeba Beyoncé Knowlesová. Co říkáte tomu srovnání?
Lidi mě sice srovnávají s Beyoncé nebo Jennifer Lopezovou, ale nestylizuji se do žádné z nich. Na desce jsem sama za sebe. Já jsem potřebovala nějakou změnu. Přišla bych lidem nudná, kdybych zůstala taková jako třeba ve skupině Black Milk. Tam jsem byla za malou holčičku, ale to bylo před čtyřmi lety.

Ale spřízněnost se zpěvačkami rhythm and blues cítíte, že?
Určitě. Líbí se mi skupina Destiny’s Child, mám ráda Janet Jacksonovou. Obaly desek odpovídají jejich stylu. Kdybych dělala jinou muziku, asi takovýhle obal nemám.
 
Kožešiny a šperky jste pro focení na obal vzala rovnou od Diora, aby byl styl završen?
Měla jsem všechno půjčené. Nic jsem si nekupovala.
 
Co říká váš otec? Neměl představu, že budete víc jazzová zpěvačka, zatímco vy jste to rozbalila takhle?
Nikdy mě nenutil do nějakého stylu. Dobře ví, že já nebudu ve svých devatenácti letech říkat, že miluju jazz, který on dennodenně poslouchá. Ví, že já budu dělat nejlépe muziku, ve které se budu sama cítit dobře. Otci se deska líbí stejně jako mámě.
 
Albem Orchidej jste se od otce odstřihla a půjdete vlastní cestou?
Ano, je to klasický vývoj. Táta mi pomáhal, když jsem byla menší. Vedl mě k muzice a díky němu jsem měla možnost začít zpívat. Někdo si možná myslí, že mi táta vymetal cestičku ke slávě. Ale kdybych neuměla vůbec nic, lidi by mě sotva přijali. Na pódiu je člověk vždycky sám za sebe. Ale je pravda, že díky tátovi jsem začala zpívat.
 
Jak budou vypadat vaše koncerty?
O tom, jestli pojedeme na turné s kapelou, nebo dýdžejem, rozhodne prodej mé desky. Zatím zpívám živě na předtočený hudební záznam. Mám tři tanečnice, se kterými jezdím na vystoupení. Vždycky jsem to chtěla dělat, dříve jsem závodně stepovala.
 
Proč nemáte také tanečníky?
Asi je lepší pro chlapské oko, když na pódium přijdou čtyři holky. Nechci se dotknout tanečníků. Spíš jsme vytvořily dívčí partu, je to prostě náš styl.
 
Jak často vystupujete?
Mám obsazené všechny víkendy. Vystupuji dvakrát třikrát v pracovním týdnu, ale i na firemních večírcích a dalších akcích. Nedávno jsem měla velké vystoupení na kadeřnickém veletrhu ve Veletržním paláci. Mám asi půlhodinový program, to je asi šest písniček. I s tancem je to docela záběr.
 
Proč jste se odklonila od angličtiny, která je pro tuhle muziku typická?
Mohla bych zpívat anglicky, navíc čeština je pro tenhle styl docela těžký jazyk. Chtěla jsem se přiblížit lidem. Zpívám pro Čechy, měli by písním rozumět a tahle hudba jim pak bude určitě bližší.