Teorie všeho nese všechny znaky solidního britského životopisu plus jednu kuriozitku. Vznikla totiž podle knihy Jane Hawkingové, první manželky vědce a matky jeho tří dětí, takže i ve filmu se dere ke slovu její pohled; trochu úporná sebeobhajoba moderní světice, jíž se nikdo nemůže divit, že si po letech oddané služby ochrnutému géniovi našla jiného (a Hawking jinou). Nicméně síla osobnosti, již Eddie Redmayne od svého hrdiny přejímá i vysílá, vzdor jeho fyzickým limitům odsouvá Hawkingovu partnerku na druhou kolej.
Přesně ukazuje, že mužská přitažlivost netkví v těle Robocopa oděného do luxusních značek Padesáti odstínů šedi, nýbrž v jeho intelektu a humoru. Hawking trpí amyotrofickou laterální sklerózou napadající nervový systém, jež ochromí postupně celé tělo; od roku 1968 je na vozíčku, posledních třicet let „mluví“ jen hlasem počítače.
Již v tomto stadiu přesto ve filmu okouzlí svým šarmem školenou ošetřovatelku a spolu s ní veškeré ženy v sále. Příslovečný „sexy mozek“ zkrátka funguje, je-li to nejchytřejší mozek planety umocněný ostrovním vtipem.
Také příběhu pojatému jako kronika jedné romance pomáhá duchaplnost; hlupáky tady nevedou, příjemné univerzitní retro 60. let s náladou plnou snů a plánů svádí k neohrabaným námluvám vesměs inteligentní studenty. Včetně zázračného matematika Hawkinga, jenž první rande zvládá jen o chlup sebejistěji než kolega Leonard z Teorie velkého třesku. Redmayne své postavě ponechává od mládí po stáří nádech neodolatelných chlapeckých rozpaků typu Vladimíra Pucholta: žádná stylizace, čistota sama.
Charizma injekcí do žíly
Když hrdinovi v jednadvaceti lékaři oznámí, že do dvou let umře, přebírá žánrové otěže melodramatický model spolu proti osudu. On rezignuje, ona ho léčí ze sebelítosti; následují svatba, děti, kariéra mysli, chátrání těla; očekávaně, vkusně.
Ani postupná ochablost se zbytečně nerozpatlává, film ji sleduje ve věcných běžných situacích: u večeře Hawking neudrží vidličku, na schodech uvázne tváří v tvář stejně bezmocnému synkovi v ohrádce pro batolata, návštěvám musí manželka jeho mumlání „překládat“.
Poněkud únavný kruh samých dobrých chápavých lidí naštěstí zas proráží humor, od pánského časopisu k výroku, že kromě mozku nemoci odolá jediný, „ryze mužský orgán“. A výkon herce, jenž snad Hawkingovo charizma dostával injekcí rovnou do žíly, je lepší než film sám.
Zábavnou kapitolu tvoří věda. Záhada vesmíru a fyzikův sen o jedné rovnici, která vyloží vše, se znázorní pomocí čaje, hrášku, brambor. Laik propadne pýše, že teorii pochopil – načež ji hrdina zase vyvrátí. To je prostě celý Hawking.
Věděli jste, že...Stephen Hawking napsal svoji vlastní autobiografii? Pokud se chcete přesvědčit, jak moc se liší od filmového plátna, pak se začtěte do knihy Stručná historie mého života. Se slevou ji pořídíte na Knihy.iDNES.cz. |
