Turnovský rodák Josef Smítka, významný horolezec, který se před totálním nasazením skrýval s kamarády ve skalách Českého ráje, byl nakonec zatčen a zjara 1945 nacisty popraven v Terezíně. Knihu o jeho osudech napsal Josef Urban, který u stejnojmenného filmového přepisu figuruje současně jako jeho scenárista i producent.
Ale výsledek ještě pár dní před premiérou 26. října nikdo neviděl.
„Vzhledem k časové tísni, která vznikla v postprodukci, se novinářská projekce konat nebude,“ vzkázali pouze tvůrci. Podobné tajemno panuje kolem otázky, kdo vlastně film natočil. Podle zdrojů ze štábu zahájil práce Lordan Zafranovič, ale po něm se vystřídali ještě dva režiséři, nyní oficiální titulky praví – režie Peter Pálka a Daniel Krzywoň, supervize režie Lordan Zafranović.
Nejznámějším z nich je právě příslušník slavné jugoslávské vlny Zafranovič, který za Okupaci ve 26 obrazech získal Zlatou palmu v Cannes. Slovenský herec Pálka režíruje poprvé podobně jako kameraman Krzywoň, takže nakonec nejdůvěrněji zní jméno Radůzy, která pro film nazpívala několik svých písní – a právě „Vávry“ Hradilka.
Mistr světa a stříbrný olympionik prošel vítězně castingem, který od představitele hlavní role vyžadoval mimořádnou fyzickou zdatnost. Mezi školenými herci se nikdo takový nenašel, takže volba padla na Hradilka.
„Nejenže se dovedl ve skalách pohybovat, ale svou neohrožeností šel hercům příkladem v hraničních situacích,“ líčí výkonný producent Stanislav Schneeweis.
Hradilka čekal šestiměsíční herecký trénink, až pak se octl před kamerou po boku profesionálů. Jeho partnerku představuje Vica Kerekesová, jeho soka v důstojnické uniformě SS ztvárnil Jan Budař.
Od Tater po Prahu
Hrdinova nerozlučného kamaráda ztělesnil v mládí Petr Šmíd a ve starším věku německý herec Jürgen Heinrich, titulní představitel série Wolffův revír. V dalších rolích se objeví Miroslav Etzler, Pavel Rímský, Ondřej Havelka nebo Simona Stašová. Točilo se v Tatrách, kde vyprávění začíná, v Českém ráji, kde se příběh skutečně odehrál, ale také na nádraží Praha-střed, tehdejší Hybernově, v rozbombardované metropoli, jejíž dobové záběry slíbili půjčit Britové, nebo v národním památníku Terezín. Události z rozmezí let 1938–1945 zachycují kamery včetně proměn krajiny ve všech ročních obdobích.
Tvůrci pro snímek Tenkrát v ráji zvolili slogan „láska ve stínu hákového kříže“. Doplnili jej nápovědou, že zdaleka nejde jen o lásku k horolezectví a naopak věrnost či nevěra se nemusí vždycky týkat pouze milostného vztahu.
„Přinášíme film s tematikou, která tu nikdy nebyla, příběh o vysněných cílech, za jejichž dosažení se mnohdy draze platí. Přál bych si, aby se líbil lidem, kteří mají smysl pro svobodu a touží po nezávislosti,“ slibuje autor projektu Josef Urban.
