Dalo se čekat, že po velkém úspěchu Spielbergova Zachraňte vojína Ryana se objeví další válečný film a pravděpodobně nezůstane osamocen. První soupeř má výhodu jednoho – může se rozhodnout mezi stylem. Buď se bude jednat o komedii a parodii, anebo se tvůrci nového filmu pokusí překroutit všechno z Ryana na opačnou stranu. Druhou cestu si vybral režisér Terrence Malick, který neobyčejně důsledně vybírá jeden moment Ryana za druhým a rozhazuje je beze viditelného smyslu po celém svém filmu.
Výrazu Thin Red Line" (tenká červená linie) poprvé použil válečný dopisovatel druhé světové války o jakési bitvě v Rusku. Podle něj se málo početní Rusové vrhali do boje tak zaníceně a spontánně, že v nich skutečně bylo něco hrdinského, něco, co je oddělovalo od nepřítele. Spisovatel James Jones použil tento termín pro svou knihu v roce 1962 a vylíčil v podstatě to samé, co líčí nový film – nesmyslnost války v Japonsku a utrpení vojáků v novém prostředí.
Pro americké národní sebevědomí je válka s Japonskem mnohem podstatnější než druhá světová válka. Vylodění v Guadalcanalu se vyznačovalo velkými ztrátami na americké straně, která se nakonec dostala dál jen díky hrdinství některých vojáků. Jednotka C-for-Charlie" byla zodpovědná za dobytí opevněného pahorku, který se nacházel jen kousek od pobřeží. O tom je prakticky celý film – o útoku na menší kopec, který je hlídán velkým bunkrem a několika Japonci. Zatímco v Ryanovi se opevněná místa dobývala většinou s pomocí Boží a rychle, tak v Thin Red Line je podle tvůrců realisticky" vylíčen jeden takový útok. Také složení hlavních hrdinů je úplně jiné – žádná parta kámošů, kteří by byli stmeleni bojem a společnými zážitky. Prostě jenom masa lidí, z které má každý svůj sen a svoje trápení, takže místo jedné národní války bojuje ještě druhou sám se sebou. Takovéto psychologické zaostření na problémy vojáků má svůj efekt – divák se více vžije do jejich života a o to víc ho zabolí jejich smrt, která přichází stále a se stejnou razancí. Obrázek rozstřílené a zbytkové armády by nebyl dokonalý nebýt velícího důstojníka, který je každým coulem ras a chce po svých podřízených nemožné. Sice se v podstatě jen řídí rozkazy, které jsou mu proti mysli, ale trpí za něj celá armáda. Posléze zlidšťuje, ale v té fázi je film kdesi na pomyslném vrcholu poutavosti. Poté, co je kopec dobyt, se rozvíjí nekončící hodinová nuda, kterou zpestří pouze příjezd George Clooneyho, který všem vysvětlí, že jsou jedna armáda a všichni jsou bratry.
Herecké výkony jsou velmi dobré, ale žádných zázračných herců se divák nedočká. Ti, co nehráli v Ryanovi, se prostě jen přesunuli do Linie a vévodí jim, v poslední době velmi uznávaný, Sean Penn. Právě on hraje jedinou roli, která ztvárňuje drsného, ale správňáckého" chlapa, který je pro válku tím pravým mužem. Nechce vyznamenání, nechce nic a se všemi mluví na rovinu. Klasický povznesenější zelený mozek. Na krátkou chvíli je možno spatřit i Johna Travoltu a George Clooneyho, kteří se filmem jen mihnou, aby pokračovali na dalších projektech. Thin Red Line je skutečným úspěchem, který nikdo nečekal, a je příjemné zjištění, že nestaví na počtu mrtvých vojáků, ale na rozervanosti hrdinů". A ani zmiňovaná nesmyslnost" není tak kritická, nebýt konce filmu. Možná by se dalo pro příště říci:"Méně minut, více úspěchu."
Celkově film trvá 170 minut, které k závěru vyčerpávají, ale i tak se jedná o velmi schopného konkurenta Ryanovi, který klade hlavní důraz na psychiku jedinců/vojáků a ukazuje celou nesmyslnost války.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
