Televizní montérky

Protimonopolní úřad buď zaspal, nebo se nedívá na televizi. Jinak by mu nemohlo uniknout, že se programy jednotlivých stanic podezřele podobají jeden druhému, od pondělních velikonočních dozvuků "od srdce k srdci" až k sobotní vzpomínkové zábavě, kde se potkaly repríza silvestrovského Kouzelníka na ČT 1, sestřih starých Novot na Nově a pamětnický film Hudba z Marsu na Primě.
Nicméně připusťme, že alespoň pondělní dojímání napříč kanály nevzniklo jejich tichou dohodou, nýbrž z obecně utkvělé představy o svátečním obdarovávání duší a vykupování hříchů. Nova s Natočto! to měla jednoduché: na zvířátka a dětičky je vždycky spolehnutí, stačí dle období přidat kraslice či jmelí. Také na Primě se s beneficí Miroslava Horníčka řinula hladivá laskavost proudem. Nejširší vrata k odpustkům si otevřela ČT 1 bohulibou charitativní akcí Pomozte dětem, o jejímž smyslu by zapochyboval snad jen Herodes. Jenže právě formu takového pořadu, toporně předstíranou živost a neformálnost moderátorských vstupů se světáckým přepojováním z Prahy do Brna a zpět, umí ČT ze všeho nejméně. Nežli uvazovat dobročinnost na neobratnou estrádu, to už je lepší odvysílat pro děti pohádku a peníze jim poslat ve vší tichosti poštou.

Prostřednictvím dětí útočí i nový pořad BB, v němž Nova uvádí průvodkyni Báru Basikovou s dcerami-dvojčaty, zpovídající další dvojčata z řad hostů. Než se zásoby blíženců vyčerpají, může se divák šišlavě rozplývat: "Jemináčtu, to je loštomilé." Jinak se tu ovšem hraje běžná talk show s písničkami jako každá jiná. Přidává jen onu secvičenou drezuru dětí, jimž scénář předepsal otázky o velikosti "pindíků" či charakteru "spoďárů". Přirozený dětský sklon se předvádět dostal nováckou uzdičku.

Připomínají-li talk show konfekční kostýmky, soutěže jsou střiženy jako montérky. I přírůstek ČT, cestovatelská hra Kdo zaváhá, nejede, ctí jednotnou kuchařku. Podle ní třeba soutěžící zásadně ztrácejí příjmení, smrsknou se v pana Standu, případně pana Standu číslo jedna a dvě. Nesmějí usednout, postávají jako žáčci zkoušení panem učitelem. Soupeří v nepřehledných kolektivech, nikoli tvář proti tváři, a případný postup jsou nuceni demonstrovat názorným lezením po různých schůdcích; ve filmové soutěži přemisťováním z řady do řady pomyslného kina. Člověk je v pokušení uznat, že originalitou se liší pouze soutěž Chcete být milionářem. Ale tenhle model Nova nevymyslela, nýbrž zakoupila; navíc efekt jedinečnosti kazí hlas Vladimíra Čecha, který se (leckdy i souběžně) ozývá z dabovaných dokumentů jiných stanic.

Kdo by se pak divil, že J. D. Salinger, jehož pozoruhodný portrét převzala ČT 2, ze světa téhle mediální stejnosti dávno utekl a skryl se tak důkladně, že i dokument musel vzniknout metodou "o něm bez něho". Jedna ze spisovatelových přítelkyň prozradila sice Salingerovu zálibu ve sledování "televizního braku" - ovšem bavit se brakem soukromě je něco jiného než se na něm podílet a být jeho součástí.
,