V pražském Rudolfinu je vystaven jen zlomek části sbírky věnující se americkému umění. Období 80. a 90. let je pro tuto zeměpisnou oblast dobou, kdy se přestávají uplatňovat koncepty předchozích dvou desetiletí a kdy se do popředí dostává nová generace umělců vychovaná po boku technických výstřelků a zejména televize. Každý výtvarník ve svých dílech hledá vlastní pozici ve vztahu ke společnosti a k dějinám umění. Všichni autoři k tomuto postoji přistoupili zcela individuálně, proto je na výstavě možné vidět malby, kresby, fotografie nebo prostorové instalace a video.
Téma médií a medializace se opakuje i na některých vystavených pracích. Richard Prince například přefotografoval snímky, které náhodou zachytil v médiích. Robert Gober se zase z tohoto světa vymaňuje vlastnoručně vyrobenými objekty. Raymond Pettibon se zabývá komiksem, Matthew Barney řeší otázky kulturní nebo pohlavní identity ve videjích, která budou kromě Rudolfina promítnuta v divadle Archa. K výstavě je také připraven bohatý doprovodný program.
Soukromá sbírka Goetz je umístěna v Mnichově v moderní muzejní budově švýcarských architektů Jacquese Herzoga a Pierra de Meurona a představuje práce evropských a amerických umělců. Celá kolekce je výsledkem dlouholetého sbírání uměleckých děl paní Ingvild Goetz, která z vlastních peněz nakupovala obrazy nejprve jako jakési hobby, které posléze přerostlo v systematické vytváření sbírky čítající v současnosti přes dva tisíce prací. Některé vystavené obrazy byly dokonce odvezeny přímo z jejího bytu. Několik části sbírky bylo již samostatně vystaveno na různých místech v Německu a Rakousku.
 Carroll Dunham: Modrá planeta |
 Dílo Andrey Zittel |
 Peter Halley: Long Shot |
 Jessica Stockholder: Bez názvu |
 Carroll Dunham: Skupina D#3 |
 Carroll Dunham: Věž |
 Dílo Roberta Gobera |
