Jak vidí zdejšího televizního diváka šéfové hlavních tuzemských stanic?
Libuše Šmuclerová řídí program Novy, tedy nejsledovanější stanice, a „své“ publikum popsala takto: „Divák Novy je spíše žena než muž, v poměru asi 56 ku 44 procentům. Ale skladba se během dne mění, Nova je více mužská ráno a znovu pak později večer. Nova má také nejmladšího průměrného diváka ze všech televizí, zejména díky pořadům v hlavním večerním čase. Mladší jsou pouze diváci kabelových a satelitních stanic, kteří však dají dohromady jen pět šest procent sledovanosti. Nova má diváky v produktivním věku, diváci ostatních celoplošných stanic jsou starší.“
Obecně podle Šmuclerové platí, že „naši“ diváci sice milují velké filmy a seriály tak jako jinde na světě, ale na druhé straně vyhledávají českou zábavu i české filmy a jejich největší zájem - až 75 procent - se soustřeďuje trvale na Televizní noviny. V čem se lišíme? „Američtí a západoevropští diváci sledují více tematických stanic specializovaných úzce na konkrétní cílovou skupinu,“ dodává Šmuclerová.
Podle ředitele České televize Jiřího Balvína má zdejší divák blíže k evropskému publiku než k zámořskému. „Američané jsou - a to nemyslím vůbec hanlivě - jednodušší a přímočařejší, asi proto jejich veleúspěšné komediální seriály u nás nezabírají,“ míní.
„Tuzemští diváci se od svých západoevropských a amerických protějšků odlišují větším zájmem o zpravodajství, zejména pak o hlavní zpravodajské relace dne. A v těch je více zajímá dění z domova; ze zahraničních událostí preferují přírodní, válečné a jiné katastrofy,“ doplňuje analytik programu a publika České televize Karel Zeman. Sám pamatuje ještě svět bez televize, kdy hlavním zdrojem informací i zábavy byly knihy, film a rozhlas: „Ovšem přijímač byl umístěn nahoře na kredenci, aby k němu měli přístup pouze rodiče - jedině oni mohli rádio pouštět a pouze otec směl měnit nastavení stanic,“ vzpomíná s úsměvem. Možná i proto ho stále televize fascinuje možností „být při tom“ obrazem i slovem, kdekoliv a kdykoliv. „Patrně nejsem sám, protože třeba zájem o přenosy zápasů z mistrovství světa v kopané je minimálně dvojnásobný ve srovnání se sledovaností jejich záznamů,“ dodává.
Mladí a staří, muži a ženy
To je ovšem pohled pamětnické generace. Mládež už využívá coby zdroj informací i internet a televizemi více „surfuje“. Zatímco dospělí, kteří zabloudí na kabelové a satelitní stanice, tvoří jen asi pět procent, dětí je až dvakrát tolik. Sociologicky jsou komerční stanice „lidovější“, naopak zájem o Českou televizi roste s výší vzdělání, životní úrovní a s velikostí bydliště. Na výběrovou ČT 2 se nejvíce dívá Praha, nejméně jižní Morava.
„Český divák se mění také se změnou rytmu svého každodenního života: má méně času, chodí později domů, více hledá cílené pořady stejně jako celkový oddech u obrazovky. Divácké zájmy se dnes diverzifikují,“ konstatuje šéf programu ČT Petr Koliha.
Odborníci mu dávají za pravdu v tom, že statisticky „průměrný“ divák, dejme tomu padesátiletá žena z menšího města se středním vzděláním, se určit nedá. Podobně opatrní jsou při odpovědi na otázku, nač se typický český telečlověk dívá. „Jsem přesvědčen, že stoprocentní divák jediné televize neexistuje. Naše rodina je třígenerační, a všichni sledujeme všechny stanice,“ říká Balvín.
Peoplemetry však ukazují, že masové publikum přitahuje nejvíce Nova, stále častěji Prima. Z více než tří hodin denně trávených u televize věnovali loni dospělí jen 45 minut nabídce ČT 1 a 15 minut pořadům ČT 2. Děti si vybíraly na 31 minut ČT 1 a na 6 minut ČT 2, denně oba programy ČT vyhledávalo 38 tisíc dětí od čtyř do čtrnácti let, což je téměř třetina této kategorie, a večerníček sledovalo bezmála dvě stě tisíc mladších dětí.
Vlídně a pamětnicky
Suchá statistika naznačuje i bitvy, jež se vedou v domácnostech při výběru programu. Ženy sledují více ČT 1, o sedm minut déle než muži se 40 minutami. Naopak muži sedí více u ČT 2 - denně 18 minut, kdežto ženy o 6 minut méně.
Ženy mají také blíže ke komerčním kanálům. „Prima je rodinnou televizí, tomu odpovídá i skladba diváků. Nad muži mírně převažují ženy, které mají rády zábavu. Ale i mužům nabízíme pořady, které si získávají jejich pozornost, zejména sportovní přenosy či publicistické pořady,“ vysvětluje ředitel Primy Martin Dvořák. Ve srovnání se světem vidí odlišnost českého diváka v konzervativnosti a v tom, že nemá rád negativní emoce, jak ukázaly u nás vlažně přijaté, ve Velké Británii naopak populární „vyřazovací“ soutěže. Pokud jde o proměnu vkusu, Dvořák shrnuje: „První polovina 90. let byla ve znamení hladu po filmech a seriálech ze zahraničí, které u nás dlouho chyběly. V posledních letech naopak nastává obrat, zdá se, že poptávka po dovezené produkci je nasycená a divák se vrací k českým filmům a seriálům, jež jsou opět velmi oblíbené.“
Vládu takzvané nostalgické vlny stvrzuje i ředitel programové skladby Primy Miloš Zahradník: „Nejprve se chování diváků proměnilo zejména díky televizi Nova, která je doslova zasypala těmi nejatraktivnějšími, především americkými programy. Ovšem tento krok přinesl vedle mimořádného okamžitého úspěchu vedlejší efekt ve zmlsanosti až přesycenosti diváků americkým zbožím, což se projevuje návratem k tradiční evropské produkci. Lidé opět vyhledávají klasický, přehledně natočený příběh. Některé žánry, sci-fi či horory, se staly po prvotním zájmu spíše okrajovými.“
Jiří Balvín vidí změnu diváckého chování v nástupu komerčních stanic: „Do té doby bylo publikum přece jen víc 'intelektuální', sneslo v hlavním čase i Barbussovo Peklo. Nyní radši volí odlehčené romance.“ Přesto míní, že nadále televize lidi nejvíc fascinuje svou až děsivou aktuálností: dokáže být u události dřív, než k ní dojde: „Vzpomeňte na 11. září 2001.“ Záplavy to stvrdily.
14. září 2002
